Aktuální zpravodajství z lyžařského kurzu Lipno - Hochficht

Pátek
Poslední den našeho lyžování začínáme svižně, budíček v 7 hodin, snídaně v 7:15, v 7:50 vyjíždíme. Je 13., copak nám dnešní den přinese? Na naší straně mírně posněhává, přes noc napadlo kolem Lipna asi 3 cm nového sněhu. Nejprve jedna kuriozita, včera jsem psal o klokanovi na Šumavě trochu s despektem, ale dnes jsem ho viděl, je tam. Klokan, spíše klokánek, stál tam u plotu, smutně koukal a vyhlížel kamarády. Nevím jak by bylo nám v Austrálii za plotem bez kamarádů v zimě a sněhu. Nevěříte-li, až pojedete z Horní Plané směrem na Volary, uvidíte jej u silnice po pravé straně ve statku označeném jako minizoo.
Po příjezdu na rakouskou stranu nás vítá intenzivní sněžení. S vypětím všech sil supí autobus (největší slabina našeho pobytu) do kopce k Hochfichtu, nakonec vrchol nezdolá, končíme asi 200 m pod vrcholem, přezouváme a vyrážíme na svah. Dnešní den je zasvěcen závodům, postupně stavíme dvě tratě, pomalejší obří slalom a potom rychlejší speciál. Slalom má profesionální parametry, startovní budku i kloubové tyče. Obě kola zvládli všichni. Mezi jednotlivými starty si závodníci užívají volného ježdění se svými kamarády z jiných družstev. Hustě sněží a fouká nepříjemný vítr, podle potřeby odpočinek v bufetu. Závody končí, sněžení a vítr jsou skoro nesnesitelné, pravé horské počasí. Po poradě v bufetu vyhlašujeme konec lyžování, naši svěřenci protestují, protože se jim to zrovna začalo líbit ... V té chvíli pro velké poryvy větru zastavují sedačku na Hochficht. Někteří utrácí poslední eura, dnes opět frčí hranolky a pizza.
V hustém sněžení balíme a vyjíždíme k našemu přechodnému domovu. Řidič v mezičase nasadil řetězy. Po opatrném sjezdu pokračujeme ve stoupání ke Schonebenu a Zvonkové, pár desítek metrů od místa, kde jsme stáli v pondělí opět uvízneme. Tentokrát není situace tak dramatická, po několika minutách nás předjíždí pluh, který současně sype sůl, díky němu nemusíme volat rychlou rotu a zvládneme kopec na rakouské i naší straně. Pořád intenzivně sněží. Poslední nakupovací zastávka v Horní Plané. Po příjezdu na hotel balíme a ukládáme lyže, opět v hustém sněžení. Toho využívají otužilci a před večří se pustí do intenzivní koulované.
Zjistil jsem, že děti mohou hranolky vlastně pořád. Přes opět slušnou nabídku jídel, skoro nic jiného nejedí a kuchař běhá neustále sem a tam, doplňuje a doplňuje.
Po večeři vyhodnocení kurzu, předání cen a ocenění.
Výsledky kombinace:
Hoši 1. a 2. družstvo
1) Matěj Cvach  (absolutně nejlepší závodník)
2) Tomáš Jůna
3) David Král
Dívky 1. a 2. družstvo
1) Klára Krejčíková (absolutně 2. ze všech závodníků - chlapců i dívek)
2) Diana Chotová
3) Barbora Vašáková
Hoši 3. a 4. družstvo
1) Tomáš Poledníček
2) Ondřej Jireček
3) Jakub Svatoň
Dívky 3. a 4. družstvo
1) Barbora Chotová
2) Anna Matějovská
3) Tereza Bílková

Po vyhodnocení následuje diskotéka pod vedením DJ Boba a Leča. Většina účastníků tančí, formují se nám páry... Pár zavilých nepřátel tance hraje kulečník. Na hotelu jsme dnes jediní, ostatní školy odjely. Diskotéka končí těsně po 23. hodině, okamžitě násldeduje večerka, až podezřele rychle je na pokojích klid. Že by únava? To se mi nezdá, jsme ve střehu ...

Zítra plánovaný odjezd kolem 9:30, pošlu sms při odjezdu a na úrovni Radotína. Snad odjedeme, i teď po půlnoci stále intenzivně sněží.

Nakonec ta třináctka byla celkem snesitelná, sice nás zlobilo počasí a autobus, ale všechno jsme zvládli ve zdraví a pohodě.

Čtvrtek
Pozitiva dnešního dne - zvládli jsme rychlý odjezd na Hochficht, tentokrát jsme byli z hotelu number one. Už v 9:10 lyžujeme, vytvořili jsme traťový rekord. Díky rychlému startu byli pro všechny k snídani párky. Nikomu se nic nestalo. Lyžovali jsme celý den. I poslední družstvo sjelo černou sjezdovku. Udělali jsme společné foto všech účastníků. Zvládli jsme nákupy, večeři i dovádění v aquaparku.
Negativa - ne úplně ideální počasí. Některé seřízené lyže zřejmě nevydržely nápor nebo pracovníci servisu nepočítají  s tím, že se s nimi bude lyžovat. Vypadávali nám nejčastěji na vleku, ale vždycky dotyční zvládli vyjet o jedné lyži na kotvě až k cíli a potom servismen-instruktor se je vydal hledat - vždycky našel. Nejvíc je tímto nešvarem postiženo třetí družstvo. Buď za to může Tomáš Panenka nebo je to infekční. Malá unavitelnost našich svěřenců, pomalu jim přestáváme stačit, resp. stále více úsilí musíme věnovat tomu, abychom je aspoň trochu unavili.
Den měl standardní průběh, zajímavé bylo, že při cestě na Hochficht někteří tvrdili, že viděli klokana. Nevím, možná se na Šumavu přesunul z teplých krajin, asi mu bylo v Austrálii horko. Možná, že to nebyl klokan, nevím, ale dušovalo se jich víc, že ho viděli. Dopoledne skvělé lyžování, ale dobrá viditelnost je pouze v dolní části sjezdovek.
Poledne opět v bufetu. Zajímavá zkušenost s obsluhou, možná se vám to u nás v republice v restauraci taky stalo. Kuba si mimo jiné koupil zeleninový salát. Pokladní ho vrátila, nechtěla mu jej namarkovat, protože si vzal málo salátu a pouze jeden druh, při tom salát stojí 3 eura. Rezolutně jej vykázala od pokladny, snažila se mu vysvětlit o co jde, po kratší rozpravě to Kuba pochopil, výarzně  si přidal nejen salát, ale i mrkev, poté mu pokladní namarkovala nákup ... Hitem večeře, alepoň pro mne, byly buchtičky se šodó.
Koupání v aquaparku se vydařilo, v bazénu skoro nikdo, všechny atrakce byly postupně zapínány.

Zítra nás čeká poslední den lyžování se závody, snad je uskutečeníme, má sněžit.



Středa
Nejprve se musím vrátit k úterní diskotéce. Účast nebyla povinná a tak někteří odešli na pokoje, nicméně jeden nejmenovaný Tomáš se na diskotéku vrátil a při otázce proč přišel, když měl k diskotéce původně odpor, suše zahlásil:"Jdu zalovit..."

Budíček v obvyklou hodinu, snídaně. Na některé opozdilce se tentorkát nedostaly oblíbené párky po ránu, zaručeně výborná zdravá, racionální a bio strava. Další výběr už byl pro dotyčné poměrně ubohý z jejich pohledu. Posuďte - čaj, mléko, kakao, džus, voda, káva; sýry, několik druhů salámů slanina, dva druhy vloček a tři druhy cornflakes k tomu bílý jogurt nebo mléko; housky, rohlíky, chleba a máslo; čokoládová bábovka, ořechová bábovka, vánočka nějaké další sladké pečivo; ovoce; pro zvlášť odolné jedince vajíčko vařené na hniličku. Možná jsem na něco zapomněl, ale když já jsem chtěl ty párky...
Příjezd na Hochficht nás moc nepotěšil, po včerejším nádherném dnu nás přivítala mlha a neskutečný počet aut na parkovišti, ostatní se asi taky nechali navábit vydařeným úterkem. Navíc, jak známo třetí den je kritický... Bohužel se to potvrdilo i v našem případě, jedna z našich frekventantek při třetí jízdě upadla a bolí ji noha v kotníku. Se svozem nám pomohli vlekaři, kteří ji svezli skůtrem. Po detailnější prohlídce v autobusu konstatujeme lehké podvrtnutí kotníku a ordinujeme klid. Před odjezdem už dotyčná původně skoro na smrt zraněná lyžařka běhá kolem autobusu a po otázce proč neodpočívá, praví, že to musí rozchodit, to se snad podařilo.
Ostatní usilovně lyžují, bohužel mlha místo toho, aby se v 11 rozpustila, dále houstne. Při polední pauze jsou už v bufetu skoro všichni, snad chybí dva nebo tři. Co se tam v poledne děje jsem popisoval včera, snad jen, že dnešní  pochoutkou jsou hranolky a burst.
Při poradě instruktorů je dohodnuté zkrácené lyžování do půl čtvrté, protože sníh je opravdu těžký. Nicméně se ukáže, že dětí lyžování i za těchto podmínek baví a tak v dohodnutý čas přichází pouze jednička, ostaní s veselou náladou a myslí, což je vidět na fotografiích, přijíždí až v obvyklou hodinu, tedy před čtvrtou. Příslušní instruktoři dostávají od pana ředitele důtku s výstrahou.
Odjezd do hotelu, večeře. Po večeři osobní volno, někteří jsou na pokojích, jiní venku staví sněhuláka, společenské typy se sešly v pokoji a hrají zajímavé společenské hry.
Večerka ve 21:30, ráno chceme vyrazit dříve a využít čistě upravené svahy.  Sám jsem zvědavý jak to dopadne, myslím, že nakonec odjedeme ve standardním čase, Večer se chystáme do bazénu.

Přejeme krásný den do Rudné, nám instruktorům už se stýská, jestli dětem to nevím,

Úterý
Po klidné noci, budíček a snídaně, z Jestřebí odjíždíme nezvykle brzy v 8:05, možná bychom vytvořili i rekord, ale někteří zapomněli rukavice, helmu nebo permanentku. Plně vybaveni vyrážíme vstříc novým zážitkům a lyžování.
Hochficht nás překvapil nádherným počasím, sluníčko, mírný vítr, skvělé sjezdovky posypané prašanem. Družstva vyráží rychle na svah a postupně během dopoledne vystřídáme všechny sjezdovky. I "poslední" družstvo vyzkoušelo kotvy a nové terény, ale vede si náramně, vše zvládá bravurně a bez problémů. Z nabízených  sjezdovek chybí tomuto družstvu  ke zdolání už jenom dvě,  černá a ta kolem dlouhé kotvy. Všechna družstva pilují techniku a kopírují vytříbený styl svých instruktorů. Občas dochází k drobným karambolům.
Polední pauza, většina z nás ji tráví opět v bufetu, odpočíváme a současně se naši svěřenci rychlým tempem zbavují ohrožené měny. EURA utrácí větší rychlostí než roste řecký dluh, zřejmě se všichni naučili dobře německy, protože šíře zboží, které nakupují je velmi pestrá.
Po obědě na svahu nuda - sluníčko, sjezdovky, lyžování bez front, překrásná panoramata. Užíváme si skvělého lyžování.
Na zpáteční cestě, tentokrát bez pomoci servisního týmu rakouských dřevařů, se stavujeme v Horní Plané v obchodě. Kobylky vyběhly z autobusu, rychlým tempem proběhly místní supermarket a za deset minut už sedí s důležitými úlovky v autobuse.
Při večeři tentokrát pro změnu opět kralují hranolky, někteří si je zpestřili výbornými borůvkovými knedlíky.
Po večeři problém, někteří si myslí, že nebudou svoje nory udržovat, proto byl vyhlášen mimořádný úklid. Ukázalo se, že všichni jsou schopni uklidit a pokoje opět uvedli do civilizovaného stavu.
Po úklidu hry v klubovně a první krátká (zahřívací) diskotéka, kterou opět vedou osvědčení DJ.
Večerka ve 22:15. Kupodivu je klid, snad i spí.
Dobrou noc.

Pondělí
Budíček v 7:00, snídaně v 7:30. Odjezd z Jestřebí v 8:15. Hochficht nás přivítal příznivě, počasí - mírně pod nulou, zataženo pod mrakem. Po vybalení lyží odchod k vleku a na sjezdovky. Při příjezdu k horní stanici lanovky nás přivítala mlha. Postupně jsme rozdělili lyžaře do pěti družstev. Počasí se mírně zhoršuje, ale lyžujeme o sto šest.
Polední pauzu většina z frekventantů tráví v bufetu. Někteří konzumují svačinu a čaj, někteří nakupují občerstvení, vedou hranolky, řízek a pizza.
Po obědě se vrháme zpátky do lyžování. Jednička a dvojka postupně vystřídala všechny sjezdovky.
V 16:00 návrat k autobusu, balení a přezouvání. Sněží.
Při návratu, ješte před vrcholem kopce na rakouské straně autobus uvízl ve stoupání.  Díky pomoci asistenční služby, rakouských policistů a specializované firmy je autobus vytažen na vrchol a se sněhovými řetězy pokračujeme na Lipno.
Večeře - jednoznačným favoritem dnešní večeře je řízek s bramborovou kaší. Po večeři osobní volno.'
Všichni jsou zdrávi a bez problémů. První lyžařský den se vydařil, škoda mírné komplikace při návratu.



Neděle
Cesta proběhla bez problémů, hygienická zastávka v Českých Budějovicích příjezd do Jestřebí v 17:30. Ubytování a vybalení zavazadel. V 18:15 večeře, hitem večeře jsou oblíbené hranolky. Po večeři poučení o bezpečnosti a seznámení s průběhem kurzu. Večerka ve 22:00. Sice pár vytrvalců vydželo i notně přes večerku, ale noc proběhla celkem klidně.