Taková byla pevnost Boyard II

Jednoho zimního večera jsme si tak vzpomněli na velmi úspěšnou Francouzkou televizní soutěž Klíče od pevnosti Boyard a už v březnu tohoto roku jsme měli téma na výpravu. Pevnost Boyard je téma velice plodné a proto jsme si ho nyní v květnu zopakovali.

V pátek, hned po příjezdu si děti zahrály několik her na zahradě. Večer proběhlo slavnostní zahájení za účasti otce Fury, originální znělky a jeho pomocníků. Než nastalo tradiční rozdělení do týmů, otec Fura řekl něco málo o historii skutečné pevnosti Boyard. Téměř třicítka dětí od čtyř let byla rozdělena do čtyř družstev. Týmy si daly názvy Napoleonáči, Liliputáči, Edáči, Furáči a soutěžní klání mohlo začít! Prvním bodovaným úkolem týmů bylo vytvoření svého otce Fury.

Sobotní ráno čekaly na týmy další úkoly. Nej- prve v klubovně, potom dopoledne v nedalekém lesíku. Všeobecně úkolem družstev bylo nasbírat za obě dopoledne za soutěže co nejvíce klíčů a odpoledne podle počtu nasbíraných klíčů dostávala družstva indicie, neboli nápovědu. Za indicie pak dostávaly slova nezbytná k nalezení pokladu.

Odpoledne probíhala soutěžní klání po celé zahradě naší pevnosti. Hledání, podlézání, přelézání, běhání, luštění, donášení, stavění… Ovšem největší úspěch měla soutěž, při které bylo potřeba co nejdříve sníst misku sladkých cornů. Mezitím, co děti soutěžily, se stavěla v nedalekém sadu lanovka. Delší a rychlejší, než ta v březnu. Ale po sjezdu zkušebního jezdce se nakonec ukázala pro velké prověšení jako nevyhovující a celá se musela zbourat. Jediné vhodné místo pak bylo v zahradě naší pevnosti. Jenže stavba bezpečné lanovky trvá i několik hodin a celá tato paráda se rozjela až večer. O to byly jízdy zajímavější a dobrodružnější. Jen škoda, že na ty nejmladší, kteří už museli jít spát, se nedostalo.

K sobotnímu večeru patří tradiční táborák s opékáním buřtů. Oproti jarním měsícům už ale táborák probíhá za světla či západu slunce.

Nedělní část dopoledne má tradičně pevný program. Tím je po snídani balení a vystěhování pokojů, aby se alespoň část pevnosti stihla uklidit. Po této nepříliš oblíbené činnosti pokračovala družstva v zápolení o co nejlepší umístění. Díky klíčům, indiciím a slovům týmy poskládaly hádanku. Vyluštěním hádanky už byl jen krok k nalezení pokladu. Hádanku všichni snadno uhádli a za chvíli už mlsali zaslouženou odměnu. Vše ale jednou končí, skončila i naše pevnost Board za slavnostního projevu otce Fury, zpěvu a rozdáním diplomů.

Nejen náš tým, ale spousta dětí – stálic, už se těší na naši poslední výpravu v tomto školním roce, v červnu, tentokrát na téma Mach a Šebestová.

Ještě musím dodat, že je to první výprava, u které jsme nemuseli dělat tradiční propagaci. Nebyla inzerovaná na školních stránkách, kde máme oddíl, ani v oddíle děti tentokrát nedostaly letáček. To proto, že už předchozí dubnová výprava měla rekordní účast, resp. jsme z kapacitních důvodů nemohli vzít více dětí a na Boyard II bylo téměř plno už 14 dnů před akcí. Jen škoda, že nakonec před víkendem pár dětí onemocnělo. S červnovou výpravou to ohledně zájmu vypadá podobně. Tak neváhejte. :-)

Fotogalerie