Ve čtvrtek 24. října podnikly všechny tří „osmičky“ první exkurzi tohoto školního roku. Tentokrát jsme se vydali do cukrovaru v Dobrovici nedaleko Mladé Boleslavi.
Jde o nejstarší fungující cukrovar ve střední Evropě a největší v ČR. Jeho provoz nebyl nikdy během více než sto osmdesáti let provozu, a to ani v průběhu druhé světové války, přerušen. Původní majitelé cukrovaru byli Thurn-Taxisové (TTD= Thurn-Taxis Dobrovice). Nyní je název TTD Tereos a majoritními majiteli jsou Francouzi.
Abychom si vše mohli dobře prohlédnout, rozdělily nás paní průvodkyně na dvě skupiny. Postupně jsme prošli všechna zdejší muzea. V expozici cukrovarnictví jsme se seznámili s historií výroby cukru v českých zemích od jejích prvopočátků. K vidění zde byly různé druhy homolí, kostky i obří kostka o hraně 1 m. Zaujal nás zvláště krystal sacharózy o hmotnosti 5 kg. Ten je v současné době největší v České republice.
V expozici řepařství jsme mohli sledovat vývoj pěstování cukrové řepy v českých zemích, které začalo před více než 200 lety. Seznámili jsme se s podmínkami pro růst cukrovky, vzorky osiv, modely řepy, se způsoby sklizně, s metodami šlechtění a světovým významem výroby řepného osiva. Součástí expozice byla i opravdová cukrová třtina, která se pěstuje v tropických oblastech.
Největším zážitkem byla návštěva samotného provozu. Cukrovar má právě řepnou kampaň. Viděli jsme postupně celou výrobu běloučkého cukru od přivezení cukrové řepy na nákladních autech až ke vzniku konečného produktu. Mohli jsme ochutnat cukr v různých fázích výroby.
Celá exkurze byla určitě velmi zajímavá. Prověřila i naši fyzickou kondici, protože jsme skoro tři hodiny procházeli celým objektem. Slabším náturám trochu vadil zdejší typický „odér“. Mnozí nakoupili homole či kostky cukru pro své blízké. Exkurze určitě přispěla k tomu, že jsme si uvědomili, jak náročná je cesta od cukrovky z pole k slaďoučkému cukru.
L. Braunová, I. Šťovíčková, L. Záhorová, tř. učitelky „osmiček“
Formát pro tisk