ŠvP Benecko - 7.A, 7.B, 7.C, 7.D

STŘEDA

Dnešní „vzkazy“:

V pokoji 102 byl rozšířen bunkr.

Je tu dobře a bavíme se, ale je tu zima jako v Himálajích.

Jako dobrý.

Pošťuchování mezi holkama a klukama je v plném proudu.

Máme se tady dobře, ale často tu prší a občas i sněží.

Když neprší, jsme venku.

Dnes byly děti chvíli venku, i když pršelo, protože jinak by nemohly ven vůbec - pršelo celý den.

Po dopoledním vyučování následovaly odpoledne vědomostní soutěže a kvízy. Klání proběhlo mezi pro tento účel vytvořenými skupinami s malebnými názvy: Křeček Pedro, Alešovy bomby, Plejtváci, Noname, Magiteam, Oldřich, HruškI aVydlabaný mrkve.

Po večeři děti navzdory dešti vyrazily užít čerstvého himálajského krkonošského vzduchu.

K obědu měly zapečené těstoviny, k večeři čínu.

P. S. Rodičům doporučuji zajímavé srovnání stavu chlapeckých a dívčích pokojů (foto).

ÚTERÝ

Když jsme se seznámili s předpovědí počasí pro dnešní den, rozhodli jsme se na odpoledne zařadit výuku a dopoledne věnovat programu. Děti hrály softball. Pro některé to bylo poprvé a hra se jim líbila. Před obědem se opravdu dostavilo sněžení.

Odpoledne jsme se věnovali češtině, matematice a angličtině.

Děti s sebou nemají své mobilní telefony. Tady je několik vzkazů, které by jinak byly třeba poslány domů:

Máme super aktivity. Počasí není až tak šílené. Chvílemi sněží.

Mají tu dobré snídaně.

Dnes jsem poprvé vyzkoušel softball. Je to super hra a já jsem překvapený, že jsem se pálkou trefil do míčku.

Byli jsme v lese a hráli jsme hry.

Celé odpoledne jsme se učili. Venku sněžilo a pršelo.

Ráno jsme se probudili brzo.

Je to tu eňo ňuňo, ale někdy ne, protože se musíme učit.

Jsme moc hodní a vůbec nezlobíme.

Házení s polštáři je skvělé.

Postavili jsme si v palandě bunkr.

K obědu měly děti kuře na paprice a k večeři rybí filé.

PONDĚLÍ

Do Benecka jsme dorazili krátce před polednem. Po obědě (špagety se sýrovou omáčkou) se děti ubytovaly a pak vyrazily na odpolední program. Instruktor Adam, známý a oblíbený z loňského pobytu, byl bouřlivě přivítán a začaly hry.

Děti se pustily do hry zvané kanystr. Pravidla zpočátku vypadala jednoduše, ale to se jen zdálo. Na první pohled chaotické pobíhání vyžadovalo promyšlenou taktiku, aby družstvo získalo kýžené body. Hra se do chladného odpoledne hodila. Děti se zahřály, jeden hoch dokonce chvíli vzdoroval snaze třídní učitelky donutit ho, aby si vzal dlouhé kalhoty.

V podobném duchu byl zvolen i večerní program. Po večeři (vepřové maso se špenátem a bramborovými knedlíky) se hrála hra „Šlacha“. Je to hra s příběhem o lovcích mamutů. Lovec nasycený masem mamuta a oblečený do oblečku z mamutí kůže si večer hraje s mamutí šlachou. V našem případě se jednalo o modré švihadlo. Jednotlivé tlupy se honily po pláni a v mezidobí se shlukovaly a vydávaly pravěké zvuky, což nebyl problém. Shlukování i běhání opět pěkně hřálo, trochu totiž poletoval sníh.

FOTOGALERIE