Po příjezdu na Branické nádraží jsme si prohlédli bafající parní lokomotivu Šlechtičnu. Nebylo třeba pospíchat a tak jsme si pověděli, jak taková lokomotiva funguje a někteří na lokomotivu také vylezli. V historickém vagónu měl každý místenku, proto nebylo přeplněno a každý si mohl sednout. Tedy děti a sedět? To nejde dohromady, ty se neustále někam přesouvaly, koukaly z oken, bavily se s cestujícími a dorážely na čerta. Ovšem zrovna v našem vagónu nefungovalo osvětlení, tak nám tam průvodčí nechal svítit silnou baterku. Tím jízda byla zajímavější.
Hned po rozjezdu vlaku přišel průvodčí, který dětem půjčil štípací kleště, takže si každý svou jízdenku štípl sám. A hned za průvodčím přišel Mikuláš s andělem. Většina dětí zazpívala nebo řekla nějakou tu básničku a každý dostal od anděla perníkovou odměnu. Oproti loňské jízdě neměl vlak žádné dlouhé stojící prostoje. Jediná delší přestávka byla na Zličíně, odkud vlak jel zase stejnou trasu zpět. Na Zličíně jsme se venku provětrali a někteří řádili probíháním a mizením ve velkém oblaku unikající páry.
Oddílové děti měly sebou deníček, do kterého dostaly v jídelním voze velké památeční razítko. Samozřejmě, že bylo nutné utrácet kapesné :-). Namačkáni na okna jsme po dvou hodinách jízdy přijeli zpět na nádraží v Braníku, kde už se každý těšil na ohňostroj. Řekl bych, že byl trochu delší a zajímavější, než ten loňský. Akce se povedla, pro děti to byl zajímavý netradiční večer.
Fotogalerie
Jaká byla výprava s párou a čertem
Parní lokomotiva a historické vagóny, večerní jízda po pražském semmeringu, čert, anděl a Mikuláš, legrace ve vlaku, parádní ohňostroj, to vše se dá zažít za jeden večer. Tuto trochu netradiční výpravu jsme absolvovali podruhé, letos vyšla na první prosincovou sobotu za účasti deseti dětí a jedné rodiny.
Autor: Root Vydáno: 4.12.2012 9:43 Přečteno: 5720x Hodnocení: 2 (hodnoceno 6x) |
Vaše hodnocení: |
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.