Sebastián Semerád 2.A
Skřítkové
Začalo to, když jsme byli s bráchou malí. Dostali jsme od babičky čepičky od skřítků. Pojmenoval jsem je Komajs, Klevajs a Kumelejks.
Skřítci s námi jezdili v batůžku na chalupu. Babička nám říkala, že skřítci spinkají pod naší postelí, a když je chceme vidět, musíme být potichu a jít brzo spát a oni pak vylezou. Skřítci mají rádi ticho a taky sýr. Sýr jim dávám na misku k posteli, a když v noci přijdou, nechají místo sýru nějakou dobrůtku. Pořád nevím, jak to ti skřítci dělají, že unesou tak velké dobrůtky, když jsou malí.
Skřítky mám pořád moc rád.


Přinášíme vám malou ukázku z prací našich žáků. Opravdu to stojí za to, udělat si malou chvilku a prostřednictvím literárního okénka se pobavit a i nahlédnout do duše našich dětí. Také se například dozvíte, proč má růže trny :-)