Aktuální informace cyklistický zájezd Netolice

Musím pochválit všechny děti za disciplínu a vytrvalost, se kterou jezdily.

Děkuji instruktorům Markovi a Ondrovi za pomoc a paní učitelce Hluché za odvedenou lékařskou péči.

Za rok možná nashledanou. Končím zpravodajství Netolice TOUR 2011.

Pátek
Jsme na cestě, předpokládaný příjezd v 17,00.

Po bouřlivé diskotéce se po ránu špatně vstává, ale nakonec jsme vstali. Všechny důkladně probudila rozcvička. Snídaně - čaj, koláček, houska a Lipánek. Příprava na poslední etapu. Vyráží všichni, i ti,kteří byli včera dočasně uvolněni z různých zdravotních důvodů. Nejprve lesem kolem náhonu rybníka po romatické cestě na jedno kolo, lehce nás vylekal nápis zákaz vstupu POZOR SRŠNI. Pokračujeme zrychleným tempem, místo zdoláváme bez úhony. O kousek dál nás zdraví stádo krásných koní. Konečeně jedeme do kopce. Mužstvo mírně reptá, ale krajina je kouzelná a po pár kilometrech nás čeká nevšední zážitek, který přebíjí náznaky vzpoury. Na samotě u lesa nás překvapila malá "ZOO" - jeleni, pštrosi, čínská prasata a selátka, ovce, krávy, mufloni a mufloňata, Nádhera, pštrosi zrovna pořádají závody, asi jenom pro nás běhají mezi ploty jako zběsilí. Pokračujeme dále do kopce, nádherná panoramata včetně stále nás provázející atomové elektrárny Temelín. Konečně jsme na vrcholu - obec Žitná. Následuje dlouhý sjezd ke Kratochvíli, aby to nebyla taková nuda, zajíždíme ještě do lesa - opět z kopce do kopce. U zámku předposlední zastávka, kterou nám zpestřuje nevšední ženich, asi k nám přijel Caesar na korbě landroveru - má trůn a kyne nevěstě. Poslední sjezd do Netolic, bohužel zase s pádem, Vojta rozšiřuje počet svých odřenin, ale nese to statečně. Důležitá zastávka na náměstí v Netolicích, je potřeba utratit poslední peníze. Závěrečná etapa měla 22 km.
Celkem jsme najeli skoro 200 km ve středně náročném terénu s mnoha stoupáními.
Oběd - polévka, hranolky, kuřecí řízek, zelný salát. Malý Martin nemá dost a tak si jako nášup dává ještě smažený květák. Kam se to do něj vejde?
Následuje vyhodnocení celého kurzu a předání cen vítězům.

    

Čtvrtek
Kouzelné ráno, nad rybníkem opar a probleskuje sluníčko. Sladká snídaně - kakao, makový hřeben a kobliha. Vyrážíme na klidný ranní okruh i s ředitelem, místní odborník je opravdu zručný a šikovný, kolo je opraveno. Kolem hřbitova, směrem na Krtely - slušné stoupání, ale zvládáme je rychle a bez problémů. Pokračujeme přes Holečkov a Rabín k cíli naší cesty naučnou stezku kolem Horního rybníka v Malovicích a Malovičkách. Krátká zastávka u dětského hřiště, někteří svačí. Pokračujeme do Podeřiště na velké dětské hřiště s pirátskou lodí. Všichni si na loď vylezou a i ostatní atrakce jsou v permanenci. V pravé poledne odjezd do Netolic. Pohodové dopoledne se sluníčkem a v nohách 27 kilometrů.

Oběd - zeleninová polévka, smažený květák s opékaným bramborem a tatarkou nebo kečupem. Polední klid. Sluníčko připaluje a tak část cyklistů míří za osvěžením do rybníka. Druhá část se věnuje míčovým hrám na louce. Po tomto osvěžení vyjíždíme kolem půl čtvrté na odpolední etapu do Strunkovic nad Blanicí. Jedeme přes Netolice - náměstí, kolem dostihové dráhy, dále Velký Bor, Malý Bor. Až sem je to pořád do kopce, ale peleton šlape jako dobře namazaný stroj. Po výšlapu zasloužený sjezd přes Protivec, se zajímavým dvojmostem, kolem letiště se značkou jiné nebezpečí letadla, vjíždíme do cíle. Je 17 hodin a na náměstí je již mrtvo, obchody zavřely. Naše touhy po nákupech uspokojí večerka se zbožím všeho druhu. Dopřáváme si delší odpočinek. Čas pokročil, vyrážíme na zpáteční cestu - Svojnice, křižovatka u Vitějovic, Hracholusky,
Obora. Zastávka a porada o další cestě. Po státní s výrazným provozem nebo po vedlejších cestách. Vítězí bezpečnější varianta. Pokračujeme na Žitnou směrem na Petrův dvůr kolem rozcestí U Pekla do kempu. Nádherná cesta, krásné silničky a výhledy. Náročná odpolední trasa zavinila nedodržení časového limitu. Odpolední porce 30 km.
Večeře díky zpoždění v 19 hodin, zapečené těstoviny. Rychlá hygiena, sprcha, úprava vlasů, obličeje, sváteční ohoz a hurá na závěrečnou diskotéku. Dýžejové už jsou netrpěliví a aréna je připravena.

Zdravíme do Rudné a okolí, čeká nás poslední noc a zítřejší etapa.


 
Středa
Odpočinkový den. Probudili jsme se a prší. Drobně, ale vytrvale a pořád. Babí léto uletělo. Snídaně. Náhradní program v klubovně. Psaní deníků, kreslení obrázků z našich cest. Soutěž ve znalosti dopravních předpisů. Před polednem se déšť trochu uklidnil. Převlékáme se a vyrážíme za nákupy do Netolic. Pláštěnka je povinná výbava. Během cesty ustává déšť. Děti postupně navštívily snad všechny obchody na náměstí a v jeho okolí.
Oběd - brokolicová polévka, rajská omáčka s knedlíkem.
Po obědě se začíná čistit obloha. Instruktoři připravili hru v lese. Plníme úkoly ve dvojicích. Po návratu hry na louce a kolotoč.
Večeře - rizoto.
Po večeři důkladná příprava na večerní disko šou dýžejů Boba a Leča. Diskotéka měla obrovský úspěch. Večerka lehce po desáté.
Během dne jsme vyléčili drobné neduhy našich svěřenců, objevila se drobná rýma a jedna teplota, snad to do zítřka přejde. Také jsme předali ředitelovo kolo na léčení. Místní odborník nevypadal zrovna způsobile, ale prý je šikovný a zručný. Uvidíme.
Zdravíme od rybníka Podroužek.

Zvláštní pozdrav Tomášovi, snad už je doma. Přejeme klidné a bezbolesné léčení.



Úterý
Probudili jsme se  do krásného rána babího léta. Rozcvička a snídaně.
Využíváme takřka ideálních podmínek a vydáváme se na celodenní výlet do Hluboké nad Vltavou, čeká nás zhruba 50 km, zámek a snad i koupání.
Trasu jsme detailně naplánovali, ale už v Netolicích jsme špatně odbočili. Jak se později ukázalo, chyba měla tentorát pozitivní účinky. Jedeme po trase Netolice - Podeřiště - Lékařova Lhota - Nová Hospoda. Tady překonáváme frekventovanou E49 a děláme první zastávku, drobný odpočinek a ošetření velké Sáry, která těsně před křižovatkou spadla. Máme za sebou skoro 10 km, ve velmi svižném tempu, průměr nad 20 km/hod. Nabádáme vedoucí motorové myši ke zpomalení a zklidnění, zatím marně. Pokračujeme přes Novosedly do Zbudova. Bohužel zase několik pádů, naštěstí pouze oděrky. Ve Zbudově delší zastávka na svačinu, po této zastávce a důrazné domluvě se peloton konečně uklidnil, předtím to bylo jako na prvních etapách letošní Tour de France. Pokračujeme po polní panelové cestě do Zlivu, dále kolem rybníku Bezdrev, Ohrada - Hluboká. Krásná cesta. Urazili jsme 25 km a jsme v cíli.
Následuje oběd v pravé poledne na terase  přívětivé restaurace Na Růžku. Hranolky, kuřecí plátek, obloha, vše zalité kofolou, po jídle se jen zaprášilo. Odpočinek a doplnění kalorií dodalo dětem nových sil. Hurá na zámek, čeká nás závěrečné stoupání, většina z nás kolo tlačí, ale motorové myši vepředu už zase šlapou. Zřejmě by jim neodolal ani věhlasný Tourmalet a Roman Kreuziger by se jich sotva udržel. Ukládáme kola, hlídačem je Ondra. Před prohlídkou berou děti útokem obchod se suvenýry. Prohlídka Reprezentačních pokojů je úžasná, ale ke konci začíná být mužstvo unaveno, většina z nich pří výkladu posedává na podlaze, ale zase už se tolik neprojevují a neruší poutavý výklad. Prohlídkou zámku končí dnešní idyla.
Dalším plánem je návštěva místního aquaparku. Po příjezdu ke koupališti zjišťujeme, že již ukončilo svůj provoz, ač píší, že je běžně otevřeno do 15. září a dnes je teprve 13. Další nešťastná událost, pan ředitel přišel o přehazovačku, zřejmě při jednom z pádů, do kterého se zamotal, došlo k narušení tohoto zařízení. Opravna v nedohlednu a autobusy do Budějovic ho nechtějí naložit, tak vyráží po svých na zpáteční cestu. Děti vyjíždí po prověřené trase kolem Ohrady do Zlivu. Tady odpočinek a nákup v místním "supermarketu". Přestávka přišla vhod, peleton "doběhl" i ředitel. Pokračujeme na zpáteční cestě po naplánované trase pro ranní přesun přes Pašice - Plástovice - Sedlec - Hlavatce. Od Hlavatce poslední pohroma dnešního dne - stoupání a intezivní protivítr. Ale nakonec zdoláváme i tuto překážku. Stihli jsme časový limit, v nohách máme celkem 57 km a hurá na večeři.
Večeře - sice byla avizována rajská, ale dostáváme výborné špagety s kuřecím masem. Po mega porcích se jen zaprášilo. Už u večeře se ukazuje, že s únavou a vyčerpáním mužstva to nebude tak vážné. Po večeři je v plné permanenci kolotoč a děti vesele pobíhají, povykují a únava je ta tam. V tu chvíli přijíždí "koloběžkář" ředitel i on dostává večeři. Večer hry v klubovně.
Člověk by řekl, že po náročném výletě chlapci a děvčata ulehnou a bude klid, ale opak je pravdou, někteří ještě v 11 hodin jsou čilí a plní energie. Budiž jim přáno. Dobrou noc.


Pondělí
Na odpoledne jsme podle mapy vybrali pohodovou trasu mezi lesy. Jak už to bývá, když všechno důkladně naplánujete a namalujete si ideální podmínky, nakonec je vše jinak. To se stalo i nám. Po 200 metrech jsme najeli na vybranou cyklotrasu, která se ovšem od neděle radikálně změnila, z krásné polní cesty se stala nesjízdná, rozoraná, makadamem pokrytá strouha. Majitelé zde zřejmě zahájili práce na výstavbě nové asfaltky. Říkáme si, to bude jenom na prvním úseku, za křižovatkou se to změní, ale chyba lávky - absolvujeme tři křižovatky a po každé pokračuje tato hrůzná cesta. Absolvujeme tak 3 km místy polem, místy na kole, ale hlavně pěšky, trvá nám to skoro hodinu. Co jsme si vyslechli od mužstva nebudu reprodukovat. Ale nakonec jsme se dočkali krásné silnice a tentokrát statečně stoupáme na Hradec a do Lhenic. Ve Lhenicích nás přivítá krásný zámek a taky večerka, kde je potřeba nakoupit. Protože jsme ztratili dost času, opouštíme naši původní vizi a jedeme nejkratší cestou do Netolic. A to byl sešup, jsme odměněni za předchozí stoupání, 8 km sjezdu - na Podroužku jsme za chviličku.

Večeře - francouzské brambory. Po večeři hry před chatou - fotbal, vybíjená, švihadlo a létající talíře. Kolem půl desáté večerka. Co nám přinese další den?

Po deváté vyjíždíme směr Holašovice. Po trase Lužice, Chvalovice, Dobčice, Lipanovice jsme za hodinku a čtvrt v Holašovicích. Výborné podmínky pro cyklistiku a nádherná krajina. Po cestě se přesvědčujeme, že nejenom Holašovice se mohou pyšnit nádherně opravenými statky, ale i ve všech vsích, kterými projíždíme jsou vkusně upravené návsi a domy. Všichni šlapou v pohodě, a proto si v Holašovicích dopřáváme zasloužený odpočinek. Procházíme náves, fotíme se s vodníkem, nakupujeme a utrácíme za občerstvení. Hitem dne je kofola, vrchní se trochu zapotí než uspokojí všechny zájemce. Ti nejaktivnější také musí vyzkoušet, zda fungují starobylé studny s ráhnem, jedna je funkční a tak se u ní většina chlapců musí vystřídat.
Po odpočinku následuje sjezd nádhernou krajinou s výhledy na Blanský les k rybníku Dehtář, přes Jankov a Čakov. U rybníka krátká zastávka a pokračujeme po krásné silničce do Radošovic a Němčic. Tady bohužel narážíme na státní silnici a zhruba kilometr musíme jet velmi opatně, ale zvládli jsme to bez úhony. Pokračujeme na Zvěřetice a Babice. Z Babic vede nádherná "polní" asfaltka do Lužice. Začíná foukat trochu proti, ale zvládáme to poměrně rychle. Poslední dopolední zastávka v Lužici, do kempu to je pár kilometrů a už jenom z kopce. Na Podroužek přijíždíme ve 12:45, máme za sebou 35 km s nádhernými zastávkami. Jestli do těchto míst někdy zavítáte, vřele doporučuji, nádhera.
Oběd - knedlíčková polévka a sladké knedlíky s borůvkovou marmeládou. Uspokojeni jsou i ti největší jedlíci, kteří si jdou několikrát přidat. Sice před obědem někteří brblali, že jsou unaveni, ale u jídla už to na nich není vidět. Polední klid do půl třetí.
Vysvitlo nám sluníčko, je teplo, následuje opět dovádění v rybníce.
Odpoledne snad někam na kolech do lesa. Uvidíme.
Ve fotogalerii si prohlédněte záběry z naší dopolední trasy.

Probudili jsme se do příjemného rána, vítá nás sluníčko, trošku se ochladilo. Noc proběhla klidně, trochu sprchlo a foukal silný vítr.
Paní učitelka zahájila den rozcvičkou, aby se děti důkladně probudily.
Čeká nás snídaně a potom výlet do perly selského baroka Holašovic.

Neděle
Po klidné jízdě jsme dorazili na místo. Vyložili jsme náklad a postupně se ubytovali. Původní představa, že hned vyrazíme na kola vzala za své díky vedru, které tady panovalo. Náhradní program se nabízel - koupání. Houfně jsme se vydali k rybníku na pláž a užívali si příjemného osvěžení. Nakonec voda zlákala všechny - i ty co původně váhali.

O půl třetí vyjíždíme na první výlet na kole. Naším cílem je zámek Kratochvíle. Sice je to z kempu jen tři kilometry, ale byly poměrně náročné, překonali jsme tři vydatná stoupání a podobné sjezdy a jsme u zámku. Po prohlídce někteří z nás prošli nádhernou zámeckou zahradu, ostatní se věnovali svačině. Naše další cesta vede po nově otevřené ovocnářské cyklotrase do Krtel. Chvíli do kopce, chvíli z kopce, ale jedeme po slušných silničkách, kolem nás sady plné krásných zralých jablek. Poslední část cesty po státní silnici do Netolic. Zastavujeme na náměstí a prohlížíme kašnu. Bohužel během sjezdu do městečka upadl Tomáš a jak se později ukázalo na chirurgii v Prachaticích,  zlomil si ruku. Večer si pro něj přijela maminka.

Po večeři jsme si ještě užívali koupání a cákání v rybníku. Večerka ve 22:00.