Toto je archivní neudržovaná verze předchozího webu. Některé odkazy a funkcionality již mohou být nefunkční.
Aktuální web najdete na tomto odkazu.
Dnešní datum: 22. 11. 2024, 47. týden roku
Kategorie: 2015/16 archiv

Barunka Štancová

Barunka Štancová„To byl můj nejlepší den v měsíci“

 

Název tohoto příspěvku cituje Rubin, když jsme se loučili s naší návštěvou. Ale popořádku.

 Ve 3. A se po hodinách plavání v 1. pololetí vždy relaxovalo poslechem textu Malého prince v úžasném podání V. Preisse. Děti si uvědomily, jak důležité je mít ve všech životních situacích dobrého kamaráda, jak tíživé je osamění. Když se dozvěděly o Barunce Štancové, které naše škola z peněz Žákovského parlamentu přispěla na nový vozíček, s nadšením přistoupily na můj návrh, nabídnout jí víc – nabídnout jí kamarádství.

A tak se 2. 3. 2016 uskutečnilo setkání s Barunkou a její maminkou. Děti se chovaly bezprostředně, mile, ohleduplně. Citlivě volily své otázky, přirozeně projevovaly zájem o fotky a videa z Barunčiny školy. Vytvořily program ze svých básniček, písniček. Tancovalo se, obdarovávalo. Vše bylo výjimečné a zároveň přirozené.

Den po setkání se pokusily napsat reportáž na stránky naší školy. Myslela jsem, že ocituji několik vět, ale výpovědi byly natolik plné pozitivní energie, že máte-li čas a chuť, začtěte se.

M. Antičová, A. Dudková, A. Farkašová: „…Barča má ráda hudbu, ráda zpívá. Zpívali jsme jí Bláznovu ukolébavku. Je jí 12 a chodí do 5. třídy. Chceme, aby byla šťastná, a proto jsme přispěli na elektrický vozíček a chceme se stát jejími kamarády. Když odcházela, tak jsme si uvědomili, že si víc vážíme toho, že jsme zdraví, a proto si važte vašeho zdraví a buďte šťastní.“

Š. Kovács, M. Musil, O. Petrák: „…Dozvěděli jsme se, že chodí do speciální školy v Rakovníku. Díky její mamince jsme se dozvěděli hodně o její škole a koníčcích. Má dvě domácí zvířata. Fenu, která je speciálně vycvičena a jmenuje se Jessina a jednu malou želvičku. V naší třídě jsme jí připravili překvapení s názvem Co všechno musí udělat jaro. Barunce a mamince se moc líbilo. Když obě odcházely, měly úsměv na tváři.“

A. Musilová, J. Říhová: „…Byl to náš nejlepší den v měsíci, protože jsme se na ni všichni moc těšili. Udělali jsme si s ní pár úžasných fotek. Její největší koníček je zpívání. Je jediná holčička ve třídě. My bychom taky chtěli mít ve škole bazén a vířivku. …Určitě se jí u nás moc líbilo.“

M. Bezděka, J. Brotánek: „…Byli jsme nervózní, ale poté jsme se skamarádili. Jmenuje se Bára. Přijela k nám čtvrtou hodinu. Zářily jí oči radostí. Báru baví zpěv a má ráda přírodu. Má pejska, který jí se vším pomáhá… Vyjela k nám na plošině nahoru, ale když odjížděla, plošina nejela. Naštěstí umí Bára trošku chodit, tak sešla a vozíček snesl pan školník. Tak vše dobře dopadlo.“

R. Shakeir, B. Slunečková, K. Veselý: „…Ve škole cvičí, učí se, hrají si a mají tablet. Má nový vozíček a na kolech má barevné otisky rukou. Jsme rádi, že přijela!“

L. Knaizlová, A. Vondrová: „…Přijela k nám do třídy na vozíčku. Její maminka mluvila za ní, protože měla problém s mluvením. Nejdříve jsme se něco o Barče dozvěděli, třeba že ji baví zpívat a má ráda muziku. Pro Barču jsme připravili program o jaru… Přišla i paní zástupkyně Tvrdíková, a potom jsme si zatančili. Předtím než Barča odešla, dali jsme jí dárky.“

T. Barcal: „Včera naši třídu navštívila Bára. Strávili jsme hezké dvě hodiny. Řekla nám, že má ráda hudební výchovu, tak jsme si zazpívali Bláznovu ukolébavku. Nakreslili jsme nějaké obrázky a recitovali básničky. Bylo to pro nás milé setkání.“

 

     Mohla bych citovat i z dalších textů, ale bohužel studená počítačová písmenka nedovedou úplně předat pocity, které člověk má, když čte ty rozcuchané texty třeťáčků na volných papírech ze starých sešitů. Dovolte mi zakončit tento delší příspěvek velmi stručně a zároveň všeobsažně poslední větou v reportáži Adama Pascualiho: „Cítili jsme všecko.“

L. Barvová

 

print Formát pro tisk