6. A - Muzeum čokolády

Hned u vchodu se nás ujala šikovná paní průvodkyně, která nás seznámila postupně s přeměnou kakaa v čokoládu. Historie čokolády je dlouhá asi 2600 let. Základem všech čokoládových výrobků je kakaovník. Plody většinou rostou přímo na kmenu stromu a na jeho tlustých větvích. Každý rok rozkvete asi 1000 květů na každém stromě. Ty jsou opylovány malými muškami, které však svou úlohu tak dobře neplní - jen z 2 - 3% květů vzniknou kakaové boby. To znamená, že dvakrát do roka uzraje na každém stromě 20 - 40 bobů. Strom může začít produkovat květy a plody až po 3. roce života. Boby se sklízí ručně. Ke sklizni bobů, které jsou příliš vysoko, se užívá hák na dlouhé tyči. Tím se bob odsekne. Jakmile je bob odtrhnut, rozřízne se napůl pomocí nože nebo mačety. Z lusku se vyndají semena rukou nebo malou tyčkou. Samotný ořech se používá jako krmivo, hnojivo nebo topivo, ale zrna se nechají kvasit pod banánovými listy nebo igelity. Jakmile zrna po šesti dnech dokvasí, suší se na slunci a následně se dají do pytlů k převozu do čokoládové továrny. Tam se boby drtí na jemný prášek. Z něj se původně připravoval hořký horký nápoj, který se postupně dochucoval cukrem. Až kolem roku 1800 se čokoláda začala vyrábět i ve formě tabulek, jak ji známe dnes.
Po této informaci jsme pak všichni zhlédli krátký film, který nám toto vše ještě více přiblížil. V předváděcím centru nám pan „chocolatiér" předvedl 3 fáze výroby pravé belgické pralinky a hotové výrobky jsme také ochutnali. Byly opravdu vynikající. Závěrečnou částí byl workshop. Děti si po zapůjčení ochranného pláště a návodu paní průvodkyně vyzkoušely práci s potravinářským sáčkem naplněným čokoládou. Podle své fantazie (případně podle zapůjčené šablony) si namalovaly čokoládou obrázek, který si odnesly domů a použily jako dárek pro maminky (Den matek v neděli 13. 5.). Po skončení workshopu jsme ještě všichni navštívili bohatě zásobenou prodejnu s rozmanitými čokoládovými výrobky. Ceny zde odpovídaly kvalitě čokolády (byly vyšší), což některé překvapilo. O tom, že se akce vydařila, svědčí názory některých dětí:
„Bylo to moc hezké. Dozvěděla jsem se, jak se vyrábí čokoláda." (Hanča)
„Bylo to super!!! Moc mě bavilo muzeum, ale výrobky byly drahé." (Kuba)
„Super čokoláda za špatnou cenu." (Ela)
„Líbilo se mi to, ale ceny za čokoládu se mi zdály špatné." (Petra)
„Bylo to pěkné. Muzeum a Staroměstské náměstí jsem si užila." (Katka)
„Musím pochválit čokoládu i muzeum." (Anežka)
„Nejlepší byla ochutnávka." (Nora)
„V čokoládovně se mi líbilo. Ochutnávka byla nejlepší." (Dan)
„Bylo to super až na ty ceny, ale čokoládu měli výbornou." (Anička, Jana)
„V čokoládovně i v muzeu se mi líbilo, ale ceny byly vysoké." (Adéla)
„Bylo super se dovědět o historii čokolády, ale ty ceny v obchodě byly velké jako Mount Everest." (Honza)