ŠVP - 5. A Rýmařov

Vybrán byl program Insignia na středověké téma, který nabízela organizace STAN -Special team for Adventure in Nature. Žákům se pobyt nesmírně líbil. Dovoluji si tedy nabídnout k přečtení pět nejlepších slohových prací na téma „Naše škola v přírodě“. Také několik fotek z CD, které na památku s více jak 300 fotografiemi vlastní každý účastník tohoto nezapomenutelného týdne.

Lenka Barvová

Angelika Morschlová

Dne 3. 4. jsme se vypravili autobusem na naši školu v přírodě. 
Cesta byla fajn. Naštěstí se nikomu neudělalo špatně. Když jsme dojeli na místo, naobědvali jsme se. Pak nás uvítala naše instruktorka. Ta nás seznámila s pravidly chování. Konečně jsme se šli ubytovat. Každý se ubytoval s tím, s kým chtěl.
Další den jsme se všichni těšili na to samé. Všichni se totiž těšili na horolezeckou stěnu, která byla asi patnáct metrů vysoká. Nahoru vylezlo pět dětí. Musím říct: „Bylo to těžké.“
V pátek jsme si udělali menší procházku. Cílem procházky byla blízká sjezdovka.
Na té jsme jezdili na pytlích, protože náš program se jmenoval Středověk.
Ve středověku přece neměli sáňky. Také jsme plnili rytířský slib a dělili se na rody,
např. Rebelky, Lochneštajni. Také jsme stříleli z luku.    
Už máme sobotu. Hlavní částí tohoto dne byla lanová atrakce asi osm metrů vysoká.
To bylo prostě super. Tento den jsme zakončili bojovkou.  
Blížíme se ke konci školy v přírodě. Je neděle. V tento den byla procházka, při které jsme si ukázali, kde ve Staré Vsi byla katovna, kde bydlel soudce a kde čarodějnice.
V tento den jsme hráli spoustu krásných her. Hlavni byla ale bangie trampolína.
Všichni jsme si to vyzkoušeli. Den jsme ukončili velmi pěknou diskotékou.
V pondělí, před odjezdem, byla delší procházka, při které jsme šli lesem a prohlíželi jsme si okolí.      
Pak jsme zase odjeli autobusem zpět domů. V autobuse jsme se koukali na Dobu ledovou 4 a také na Můj brácha pes.      
Tato škola v přírodě se mi opravdu velmi líbila. Musím říct, že tu výborně vaří.
Myslím si, že jsme si to všichni užili.

Katie Taylor
 
Na školu v přírodě jsme letos odjeli hned po Velikonocích 3. 4. 2013. Téma naší školy v přírodě byl středověk. Když jsme přijeli na místo, bylo všude spousta sněhu. Po obědě jsme hráli různé středověké hry venku. Každý den nám program vymýšlela instruktorka Danny. Všichni jsme složili přísahu a stali se z nás rytíři.
Jednou odpoledne jsme lezli na horolezeckou stěnu a jen pět z nás vylezlo až nahoru. Také jsme skákali na bungee trampolíně. Bavilo mě, když jsme hráli středověké lidské pexeso. Hrálo se tak, že se vybrali dva, kteří šli za dveře. Ostatní se spojili do dvojic a vymysleli si svůj znak nebo zvuk. Pak přišla dvojice, která byla za dveřmi a hádala kdo patří ke komu podle toho, že vyvolávala děti a ty jí ukázaly ten svůj znak nebo zvuk. Venku jsme kreslili do sněhu barvivem smíchaným s vodou. Rozdělili jsme se do skupinek a v každé jsme měli vybrat architekta a tlumočníka, aby ostatním říkali co mají kreslit. Architekt mohl jen šeptat a tlumočník byl němý, takže tlumočník ostatním ukazoval věci pantomimou. Den před odjezdem jsme měli diskotéku. Danny nám tam pouštěla písničky na přání. Hráli jsme tam jednu hru. Byla podobná židličkám akorát místo židlí jsme měli podtácky.
V pondělí - 8. 4. jsme přijeli do Rudné asi v 20,30. Tato škola v přírodě se mi moc líbila a chtěla bych jet znovu.

Natálie Kučerová

Naše ŠvP 2013
Letos jsme na ŠvP zamířili na středisko RS Relaxa. Asi přeskočím ubytovávání a řešení všeličehos, no, prostě, hned jak jsme vše vyřešili, tak jsme se sešli v televizní místnosti a tam jsme se seznámili s naší instruktorkou jménem Denny. Byla hrozně milá a podle mě pořád je. Nepamatuji si to přesně, ale myslím, že poté  jsme šli na oběd a v 15:00 jsme se sešli v přízemí a šli jsme ven hrát hry. Například jsme se rozdělili na dva týmy a museli jsme celý tým dostat na druhou stranu vyhrazeného hřiště s co nejméně dotyky země. Ale už se asi přesunu k největším třem zážitkům celého pobytu. Bylo to: lezení, bungetrampolína a vysoká lana.
Lezení:
No, tak jestli si myslíte, že to byla nějaká lezecká hračička, tak to tedy nebyla. Byl to 15ti metrový komín, který byl předělaný na lezeckou stěnu. Ale pořád se používal. Jen 5 z nás, ale vylezlo až nahoru. Já mezi ně sice nepatřím a je mi to fuk.
Bungetrampolína:
Bungetrampolína byla asi stejně nej. Blbnout jste mohli, jak jste chtěli a sranda na ní nechyběla. Ale na jedné fotce vypadám jako (s dovolením) debil. Stejně to bylo prima.
Vysoká lana:
Vysoká lana a člověk ve výšce 8 metrů. Ze shora vypadá člověk jako mravenec. Ti co tam vlezli, mají určitě zážitek. Ti, co tam nevlezli, tak mají holt smůlu. Ne, že bych se vytahovala, ale byl to prostě zážitek.
Myslím, že jsem toho napsala už dost a že to bude bohatě stačit. Moc děkuji Denny, za její trpělivost a ochotu. Paní učitelce, že to s námi vydržela a paní Mironovové, za laskavost a chápavost. Moc se mi letošní škola v přírodě líbila a chtěla bych jet znovu. Škoda, že čas se zatím nedá vrátit.

Patrik Vokoun

S naší třídou jsme jeli na školu v přírodě do Jeseníků. Byl ještě sníh a to se mi líbilo. Bylo tolik sněhu, že byly vidět jen vršky laviček. Byli jsme jako ve středověku a hráli různé středověké hry. První den jsme hráli hru, kdy Denny, naše instruktorka, dávala pokyny a my jsme je museli plnit, třeba alá hop, alá dřep. Druhý den jsme hráli středověké pexeso a člověče nezlob se. V pexesu jsem porazil Filipa. Třetí den se mi líbil nejvíc, protože jsme lezli na horolezecké stěně, ale nahoru jsem nevylezl, protože mě studily ruce. Při ježdění na pytlích po sjezdovce mi to moc nešlo, vždycky jsem vylítl z dráhy. Startovalo se na skokáncích a tam jsem vždycky spadl. Lezli jsme na lanech, byla tam i taková věž, kolem dokola byly provazové cesty a síť a my jsme lezli dvě provazové tratě tam a zpátky. Tady jsem se bál, lano se mi dostalo pod bundu a já byl zašprajclý. Nakonec jsem se z toho vymotal. Také jsme se učili střílet z luku na papírový terč a já jsem se třikrát trefil.  Hráli jsme i lov na honěnou, hra se jmenovala Lov zvěře, kdy rytíři lovili zvěř. Já byl zvíře a bohužel jsem byl  ulovený. Jedno odpoledne nás pasovali na rytíře. Já s maminkou jezdím na hrady, kde si také hrají na středověk, a proto jsem byl rád, že budu rytířem. Abychom se stali rytíři, museli jsme postavit trůn pro princeznu a složit rytířskou přísahu. Rytíři v dávných dobách pomáhali lidem, třeba léčit nemocné a chránit slabé. Měli jsme i noční bojovku a ta se mi hodně moc líbila. Bojovka začala na cestě, kde byly fáborky. U nich byly papírky s otázkami a my jsme na ně odpovídali. U poslední otázky byla svíčka.  Tady jsme museli odevzdat baterky rozdělili jsme se do skupin podle rodů. Já jsem byl z rodu Lochtenštajnů, v erbu jsme měli  koně, helmu, Lochnesku a korunu a náš erb byl modrobílý. Na konci noční bojovky jsme šli už jen po svíčkách až na konec vyznačené cesty, kde byl  papír s úkolem. Bylo tam napsáno, že máme najít dvě vévodkyně, které nám měly dát podpis. Obě vévodkyně jsme naštěstí našli. Poslední večer byla diskotéka. Byla pěkná všichni tančili a některé děti tancovaly valčík. Ve středověké škole v přírodě se mi nejvíc se mi líbila lukostřelba a lezení a jel bych hned ještě jednou. 

Tomáš Bubeník

Dne 3. 4. 2013 odjížděla naše třída s paní učitelkou a maminkou Filipa Mironova na školu v přírodě, která se konala ve Staré Vsi, Žďárský Potok.
Toto místo se nachází v pohoří Jeseníků a proto cesta autobusem z Rudné trvala přes pět hodin.
Po příjezdu nás ve středisku Relaxa uvítala instruktorka Denny a hromada sněhu. Denny nás měla celý pobyt na starosti. Následoval oběd, po kterém jsme se ubytovali. Já byl na pokoji s Patrikem, Pepou, Adamem a Kubou Vašákem.
Každý den byl v sedm hodin budíček, v osm hodin snídaně, ranní hygiena a pak byl program s Denny. Ve dvanáct hodin oběd, hodinu a půl polední klid. Odpoledne opět hry s Denny, svačina, hry. Večeře byla kolem devatenácté hodiny. Pak už byl volnější program a v deset hodin večer byla večerka.
No a co jsme dělali? Lezli na horolezeckou stěnu, vyzkoušeli jsme si lezení v lanovém centru, lukostřelbu. Skákali jsme na velké trampolíně. Podnikli jsme noční pochod s baterkami do lesa, sjížděli jsme sjezdovku na pytlích do odpadkových košů. V neděli proběhla diskotéka.
Celý týden byla veliká zábava. Vyzkoušel jsem si nové věci, které jsem dosud nikdy nezkoušel. Zjistil jsem, že lezení na horolezecké stěně je těžší než lezení po lanech v lanovém centru.
Každý den paní učitelka vše fotila, abychom měli památku na naše zážitky.  
V pondělí, 8. 4. 2013, ve dvě hodiny odpoledne jsme nasedli do autobusu a vyrazili domů, za svými rodiči. Cesta trvala o něco déle, neboť silnice, po které jsme se vraceli, se opravuje a byla tudíž kolona.
Tento pobyt byl pro mne nejlepší pobyt ze všech škol v přírodě, které jsem zažil se svými spolužáky během posledních pěti let.   

 

Zpravodajství + přepis SMS z pobytu dětí 5. A v Rýmařově:

pondělí 8. 4.

19,53 h - SMS - Milí rodiče! Cesta v pohodě, jen opravy na dálnici nás zdržely. Nálada stále dobrá a navíc právě vjíždíme do Prahy! Hezký večer, fotky budou!

14,45 h - SMS - Vyjeli jsme. Jedeme na Brno. Silnice suchá, všichni v pohodě, běží dvd Doba ledová 4. Těšíme se na vás!
7,50 h - Všichni jsou v pořádku, dnes krásně svítí sluničko. Předpokládaný návrat kolem 18 hodiny.

pátek 5. 4.
15,41 h - SMS - Jak středověké děti řádily ty naše na pytlích na sjezdovce. Teď s nádherným lukem učí se střílet. Pardon, musím fotit :-). VŠICHNI 100% ZDRÁVI.

čtvrtek 4. 4.
10,25 h - SMS - Spali jak dudci, snídaně bohatý švédský stůl. Teď hra střídá hru venku, žádné učení, jen radost, sníh a pubertální láskojiskření. Je nám krásně!

středa 3. 4.
13,14 h - SMS - Jsme v pořádku na místě. Je tu krásně! Oběd nám schovali.
15,40 h - všichni jsou v pořádku a natěšení na program, mají tam hodně sněhu