8. A a 8. C na výletě

První zastávkou byl gotický vodní hrad Švihov nedaleko Klatov. Někteří jej jistě znáte z pohádky „Tři oříšky pro Popelku“. Tady jsme absolvovali prohlídku reprezentačních prostor hradu. Udělali jsme si tak představu o životě na šlechtickém sídle v 19. století. Největší zájem vyvolal taneční sál s krásným malovaným dřevěným stropem. Pár nadšenců tady předvedlo dokonce i taneček. Mnohé pak zaujala zbrojnice. Po nezbytném občerstvení na hradním nádvoří (vedl párek v rohlíku, cukrová vata a další sladkosti) jsme hrad celý obešli po cestě. Uvědomili jsme si tak jeho jedinečnost. Obranným prvkem hradu je tady totiž řeka Úhlava a ne vysoká skála jako u jiných hradů.

     Dále jsme pokračovali do Klatov. Zde jsme navštívili raritu – jedinou tohoto rozsahu u nás, a to katakomby. Viděli jsme zde dobové listiny, různé historické předměty, ale i dokumentární filmy. Neobvyklé byly zejména pietní prostory s mumifikovanými těly. Je jich zde 38. Těla se do rakví vkládala na dřevěné hobliny a kolem se nasypaly chmelové šištice. Působením vzduchu proudícího do krypty došlo postupně k vysušení těl. Ta dnes váží 8 – 10 kg.  Dále prohlídka pokračovala v Arciděkanském kostele. Zde je nejvýznamnější zázračný krvácející mariánský obraz. Zajímavá byla i krypta s informačními panely o dějinách kostela. Přečetli jsme si zde i unikátní vzkaz otce Václava Matěje Krameria (spisovatele a novináře). Celá Krameriova rodina v Klatovech dlouho žila.

     Poslední zastávku jsme věnovali přírodě. Procházka lesem k Americké zahradě nedaleko Chudenic byla pro mnohé ideální, protože nemuseli mlčet. Stejné to bylo i v samotné zahradě. Stačilo jen volně chodit a číst si názvy jednotlivých stromů či keřů. Zahrada má zhruba 2 hektary, je tu kolem 300 druhů vzácných dřevin většinou ze Severní Ameriky. Nejzajímavější je douglaska tisolistá s výškou 34,8 metrů a obvodem kmene přes 5 metrů. Významný je i strom liliovník tulipánokvětý – jediný ve střední Evropě. Zahrada byla založena již v roce 1842. Původně sloužila k pěstování a rozmnožování dřevin, které se pak vysazovaly v zámeckém parku v okolí nedalekého zámku Lázeň. Ten je dnes, bohužel, v dezolátním stavu. Americká zahrada je naopak příjemným místem k odpočinku a poučení.

     Potom už jsme se vydali zpět domů. Cesta autobusem nám rychle uběhla. Je s podivem, že nikomu nebylo špatně. Kombinace toho, co někteří snědli a vypili, jsou neuvěřitelné. Vyšlo nám i počasí. Nebylo ani vedro a ani nepršelo. Výlet se nám vydařil.

                                 L. Braunová, I. Šťovíčková – třídní učitelky 8.A a  8.C