Máme za sebou tři lyžařské kurzy, ve kterých se vystřídalo přes stopadesát dětí a dvanáct instruktorů. Všechny kurzy proběhly bez zvláštních problémů. Mrzí nás jeden drobnější úraz - nalomený prst.
Velmi děkuji všem instruktorům, kteří se kurzů účastnili, odvedli výbornou práci.
Lyžařské kurzy roku 2017 jsou minulostí. Snad za rok.
Vyjíždíme k letošnímu poslednímu lyžařskému kurzu tentokrát se žáky 4. ročníku. Až na tři děti se jedná o samé nováčky na našich lyžařských zájezdech. Čeká nás týden plný adrenalinu a překvapení. První krok jsme zvládli, naložili jsme a skoro na čas odjíždíme od školy.
Pátek
Po ránu krásné počasí. Mrzne a svítí sluníčko.
Čeká nás náročný den. Některé pokoje se musí vystěhovat po snídani. Proběhne to rychle. Na lyžování odcházíme před půl devátou. Díky mrazu jsou svahy tvrdé. Využíváme postavený obří slalom k závodům. Všem lyžařům to jde velmi dobře. Občas musíme závody přerušit kvůli veřejnosti. Většina z cizích lyžařů má pochopení. Postupně se vystřídají všechna družstva. Pár jízd a rozloučení u Yettiho. Lyžování máme za sebou. Užili jsme si dobrý týden.
Oběd - čočková polévka, sekaná s bramborem
Během dopoledne se dozvídáme o nehodě autobusu, který pro nás jel. Náhradní přijede později a tak následuje polední klid a klidné balení. Připravujeme lyže a boty k naložení v lyžárně. Ve dvě hodiny se scházíme v jídelně k závěrečnému vyhodnocení. Oceňujeme největší pokrok, nejhezčí pád a vyhlašujeme výsledky slalomu. Ceny rozdáváme i za úklid. dfěti dostávají účastnický diplom a drobnou sladkost.
Snášíme věci do prostoru za budovou. Čekáme na autobus. Přijíždí kolem půl třetí. Nakládáme. Máme naloženo, řidič musí absolvovat povinnou přestávku. Odcháízíme s dětmi na hřiště u Steky korunami stromů. Krátce po třetí odjíždíme. Cesta probíhá v klidu. Poslední zastávka. Krátce před sedmou jsme v Rudné. Lyžařský kurz čtvrtých ročníků skončil.
Výsledky závodů
Absolutní vítězka - Valentina Brůhová - 28,1 s
| TUČŇÁCI | VEVERKY | LACHTANI | MEDVĚDI | |||||||||||
| 1. | V. Dejm | 29,6 s | 1. | K. Vančura | 32,3 s | 1. | M. Fišer | 36,7 s | 1. | L. Rota | 34,1 s | |||
| 2. | A. Zemánková | 31,1 s | 2. | V. Kučera | 32,4 s | 2. | O. Musil | 36,9 s | 2. | P. Rychtář | 37,3 s | |||
| 3. | L. Slepička | 31,6 s | 3. | M. Hembera | 32,7 s | 3. | T. Kašáková | 39,9 s | 3. | A. Kapalín | 41,1 s | |||
| 4. | F. Hanzlík | 31,9 s | 4. | B. Bicková | 33,2 s | 4. | M. Maniš | 40,3 s | 4. | E. Junková | 41,4 s | |||
| 5. | L. Milštainová | 32,1 s | 5. | L. Svoboda | 34,0 s | 5. | D. Kaiser | 41,1 s | 5. | A.C.Bláhová | 47,7 s | |||
| 6. | V. Kotvalt | 32,7 s | 6. | S. Reitler | 34,9 s | 6. | J. Rohla | 41,5 s | 6. | A. Nováková | 49,9 s | |||
| 7. | Š. Šimík | 32,8 s | 7. | A. Černá | 35,6 s | 7. | A. Musilová | 41,9 s | 7. | T. Bendová | 53,1 s | |||
| 8. | E. Janoušková | 33,2 s | 8. | P. Bárta | 35,9 s | 8. | D. Zlatníková | 44,0 s | 8. | B. Stiborová | 61,0 s | |||
| 9. | V. Bařina | 33,4 s | 9. | M. Vrbský | 36,2 s | 9. | A. Pitráková | 44,9 s | ||||||
| 10. | A. Brychnáč | 34,0 s | 10. | E. Cihelková | 36,3 s | 10. | V. Čechová | 45,8 s | ||||||
| 11. | A. Vojáček | 36,3 s | 10. | M. Řeháková | 36,3 s | 11. | E. Vojtek | 47,0 s | ||||||
| 12. | 12. | V. Benešová | 65,0 s | |||||||||||
Zpráva v pátek v 17:55
Projíždíme Dubenec.
Čeká nás krátká hygienická zastávka.
Aktuální čas příjezdu se nemění ke škole kolem 19:00.
Zpráva v pátek v 16:50
Projíždíme Netolice.
Aktuální čas příjezdu se nemění ke škole kolem 19:00.
Zpráva v pátek v 15:50
Právě vyjíždíme z Lipna. Všichni OK s dobrou náladou.
Aktuální předpokládaný příjezd ke škole kolem 19:00.
Zpráva v pátek ve 13:50
POZOR - autobus, který pro nás jel na Lipno měl nehodu, náhradní vůz bude přistaven zhruba v 15 hodin. Předpokládaný příjezd ke škole kolem 18té hodiny.
Čtvrtek
Dnešní den nezačíná dobře. Přes noc sice sníh pocukroval Lipno, ale po ránu prší nebo padá mlha. Nepříznivá předpověď se naplnila. Mráčky se dnes objevují i u bodování pokojů. Konečně, už jsem se bál, že ty děti pracují v Osvobozené domácnosti, kde se zabývají úklidem. Jak to na některých pokojích vypadá při bodování, vidíte ve fotogalerii. Také je tam pár „domovních znamení“, tímto způsobem máme označené pokoje, abychom nerušili další obyvatele hotelu. Třeba je nenutili uklízet nebo chodit s námi na jídlo. Případně je napomínat, aby byly v klidu. Pravda, dnes by se to u dvou pokojů, kde jsou rodiny s dětmi, hodilo. Dělají větší hluk než těch našich čtyřicet.
Po snídani se rozhodujeme, co dál. Vyučování nebo lyžování v mokru? To je ta pravá otázka. Vyčkáváme do devíti, sledujeme předpověď a radary. Kolem čtvrt na deset padlo rozhodnutí, jdeme na to, vypadá to nadějně. Malí lyžaři jsou v cuku letu venku. Ve chvíli, kdy se venku počítáme, přichází intenzivní déšť. Trvá asi deset minut. Jen co skončí, objeví se sluníčko. To byla smůla, počkat ještě deset minut, bylo to bez spršky. Občas člověk udělá chybné rozhodnutí. Současně slušně fouká, oděvy jsou za pár minut skoro suché. Ta venkovní slota má jednu nespornou výhodu - na svazích chybí lyžaři. Bohužel tratě jsou mokré a rozbředlé.
Při jednom z výjezdů lanovkou naše skoro nejmenší lyžařka a začátečnice Eliška uvízne v síti při výstupu. Jak se tam dostala, neví. Trochu mi to připomínalo situaci, kdy se chytali do sítí zajíci. Eliška se tam plácala. Naštěstí rychle přiběhl vlekař a ze sítě ji vyprostil. Eliška přijíždí na sraz družstva v pohodě, s typickým úsměvem od ucha k uchu. Říká, že ji lyžování nesmírně baví a to i přes drobná příkoří, které ji to přináší. S takovými lyžaři je radost spolupracovat. Podobnými drobnými příhodami je proloženo celé dopoledne.
Oběd - nudlová polévka, rajská omáčka.
Trochu kratší polední klid. Vzhledem ke slušné viditelnosti vyráží děti na atrakci nedaleko hotelu - Stezka korunami stromů. Děti vyzkoušely různé atrakce, kterými je trasa bohatě proložena. Jedinou vadou na kráse je velmi silný a intenzivní vítr. Před hotelem nefoukalo, ale tady na hřebenu je to slušný fičák. Někteří z našich svěřenců se bojí kvůli tomu vystoupit až na nejvyšší patro. Naštěstí nikdo neuletěl a všichni se vrátili v pořádku dolů. Pod stezkou dovádějí hodnou chvíli na průlezkách. Já mezitím jedu Fandovi pro plavky do aquaparku. Při jízdě po Jezerní mě vítr zastavil. Pro jízdu musím použít svých silných paží. Nakonec se mi podařilo dostat dolů z kopce a tašku s věcmi jsem přebral od pokladní.
Kolem půl třetí vyjíždíme k odpolednímu lyžování. Svahy nic moc, ale prázdné a patří skoro jenom nám. Do hotelu se vracíme poslední lanovkou krátce po čtvrté hodině. Na hraně u vleků probíhá skupinové focení.
Déšť, lyžování a procházka po stezce alespoň na chvíli unavila vaše děti. Jsou na pokojích a hrají si. Vzhledem ke klidu, který panuje, rušíme odpolední výuku. Z této činnosti je také pár záběrů.
Večeře - hovězí na houbách rýže.
Krátké poučení o organizaci zítřejšího dne. Před diskotékou si mají předběžně zabalit. Jak byla tato akce úspěšná, poznáme zítra. Konečně je tady diskotéka. Opět pečlivá příprava. Jednoho z našich termoprádlařů jsme přemluvili ke změně dresu. Šlo to hladce, vůbec neodporoval. Ukazuje se, že asi nepochopil, že diskotéka je kulturní akce, kde je potřeba přiměřené oblečení. Během diskotéky přejeme Lukášovu k jeho narozeninám a Anežce k svátku. Diskotéka je ozvláštněna výborným tanečním vystoupením. Tzv. kulturní vložka, možná předtančení? V diskosíni to vře, tanečníci tančí o sto šest. Bohatě je také využíván bar. Je potřeba utratit poslední peníze. Všichni se náramně baví. Zábava je ukončena ve dvacet třicet, okamžitě následuje příprava na večerku. Po deváté je všude zhasnuto. Z pokojů se ozývá přijatelné štěbetání. Poslední zážitky je třeba důkladně probrat.
Zítra nás čeká poslední den lyžování. Budeme jezdit dopoledne. Po obědě balení a nakládání. Autobus by měl přijet na třináctou hodinu. Do Rudné odhaduji dorazíme po čtvrté. Informace najdete na webu i ve zprávách sms. Nás i děti čeká poslední noc. Zítra vám skončí pohoda, těšte se. Dobrou noc nebo dobrý den.
Středa
Jak je známo, třetí den lyžařského kurzu se považuje za kritický. Je třeba být obezřetný a změnit režim. My jsme dnešní den zvládli relativně v pohodě. Neplatilo to pro všechny, Fanda měl dnes kopec smůly, ale zvládl to. O tom však později.
Po nočním sněžení trochu přituhlo a sjezdovky byly dnes výborné. Po ránu v lyžárně Lukáš zápasil s botami. Ne a ne se obout. Nešlo to po dobrém ani po zlém. Zápasili jsme s tím notnou chvíli, nakonec si musel dojít pro suché ponožky, protože ty mírně navlhlé bránily vstupu do boty. Na svah odcházím zpocený po celém těle. K problémům s výstrojí ještě jedna noticka. Jeden z našich lyžařů si v pondělí odpoledne stěžuje, že jej bolí hlava. „Bolí tě i na pokoji?“, ptá se paní učitelka. „Ne“. „A nemáš ji moc utaženou? Nevím.“ Na to paní učitelka pootočí kolečkem na zádní části přilby. „Už to nebolí“, hlásí malý lyžař. Sláva - jak jednoduše se dá vyřešit závažná bolest. O léčitelských schopnostech naší paní zdravotnice ještě později. Ještě jeden postřeh. Asi dvě nebo tři holčičky si ráno stěžují, že mají mokré rukavice a přilbu. „Sušily jste je? Ano. Jak? Měli jsme helmu položenou na topení a v ní rukavice… Topilo topení? Ne.“ Co na to říct, prostě nemyslíme na všechno, i když několikrát denně připomínáme, jak věci sušit. Tentokrát to vyřešily náhradní rukavice.
Během dopoledne brázdíme všechny svahy. Tam, kde sjezdovky upravily po sněžení, je pista tvrdá jako kámen. Perfektní. Tam, kde rolbovali večer, je centimetr dva vrstva mokrého tupého sněhu. Já svým lyžím nevěnuji moc velkou péči, takže mám co dělat, abych se v těchto místech rozjel, na druhou stranu se ukazuje, že přílišná péče taky někdy při jízdě škodí. Jeden z našich lyžařů má perfektně nabroušené hrany, ale na svahu vůbec nedrží. Jak jsem to zjistil? „Jedu takhle lanovkou a z dáli mě zdraví svými větvi jasan, vždycky takhle po ránu, s přírodou si řvu.“ To je úryvek z jedné povídky Šimka a Grosmana, jak určitě znalci poznali. I já jsem jel lanovkou po ránu a najednou slyším pronikavý řev, podívám se na sjezdovku a tam to zmíněnému lyžaři s nabroušenými hranami slušně ustřelilo; naštěstí to zvládl, jinak skončil v kotrmelcích. Vypadá to, že servis na Bohemce není úplně OK.
Dnes jsem dostal velkou pochvalu. Pavel mi sdělil: „Pane řediteli, vy jste lepší než Marek.“ Čím jsem si to zasloužil? Markovi lyžařské kvality jsou a vždy byly pro mne nedostižnou metou. O lyžování tedy nešlo. Stačilo, abych moje začátečníky vzal na slalom, potom do fun parku a byl jsem za hvězdu. Pochvala z úst dítěte vždy potěší.
Před jedenáctou se scházíme u Yettiho. Musíme vybrat zásobu radioaktivních koblížků. Vždyť i neznalou, novou obsluhu naše děti zaškolily. Ale koblížky nejedou všem. Vítek si v každé situaci dává párky na tácek. Nabízí se několik vysvětlení - možná je to tradiční domácí jídlo, ale já se spíše kloním k variantě, že mu prostě chutnají. Jeho zarputilost při výběru této krmě je neskutečná. Do oblíbených jídel se také zařadily hranolky, ale to pro nás na lyžařských kurzech není žádné překvapení.
Oběd - gulášová polévka, hovězí na zázvoru, rýže.
Krátký polední klid. Pár slov k léčitelským schopnostem naší zdravotnice. Nejen, že vyléčila bolest hlavy, taky se jí podařilo mastičkou zdolat jasnou zlomeninu loketní kosti. Slečna poté prohlásila, že se asi jednalo o natažený sval, takže druhá mastička vyřešila i tento problém. Další příklad léčitelských schopností je bleskové vyléčení zánětu středního ucha čajem při snídani. Stačilo trochu zaříkání tohoto opojného nápoje a bylo vyřízeno.
Odcházíme do místního aquaparku. Máme štěstí, je prázdno. Vířivku, jak uvidíte na fotografiích, jsme totálně obsadili a určitě vytvořili místní rekord v počtu osob v této nádobě. Probíhaly samozřejmě i další kratochvíle - protiproud, prohraný souboj o utopení Marka, skluzavka, hříbek atd. Někteří si i zaplavali. Opět musím s údivem konstatovat, že vaše děti si skvěle poradily s převlékáním, oblékáním a využitím místních skříněk, v minulosti u toho vždy bylo spousta problémů.
Po koupání nákupy. Zahustili jsme místní COOP. Obsah nákupů nebudu zveřejňovat. Použijte vaši fantazii. Velmi milé je však nakupování dárků nejbližším, včetně psů. Doufám, že snahu vašich dětí náležitě oceníte.
Večeře - francouzské brambory. Při jídle se ukazuje, že někteří z našich frekventantů si dokáží skvěle krýt talíř tělem. Za takové vedení talíře by se nemusel stydět ani Messi nebo Maradona. Myslím, že pan Masopust by jenom tiše záviděl. Pro vysvětlení, ke krytí talíře dochází při odnášení zbytků. Je to trochu úsměvné, protože mi děti absolutně nenutíme dojídat. Zvyk je zřejmě železná košile…
Večer probíhaly hry v klubovně.
Teď k Fandově smolnému dni. Ráno se posadil v pokoji u stolu na židli a ona se totálně rozpadla. Při lyžování se mu podařilo porazit poutač. Při plavání nechal tašku s ručníkem a plavkami v přezouvárně. Naštěstí obsluha ji našla a zítra si ji vyzvedneme. Zakončil to večer při hrách. Po vyzvání, aby si vytvořili dvojice chlapec dívka, se dal dohromady s jedním z Adamů. Když se na to při hře přišlo, nedokázali se dohodnout, kdo z nich je děvče. Podobně dopadl Ondra, který si pro jistotu do dvojice nevybral nikoho. A tak hoši za odměnu předvedli pěvecké číslo. Zapěli Skákal pes, ostatní se přidali a tak za chvíli klubovnou zněl husitský chorál. Aby z toho nevyšli tak lacino, ve druhé fázi měli tuto píseň doprovodit pantomimou vyjadřující text. Chvíli se dohadovali jak předvést oves. Po krátké domluvě se do úkolu srdnatě pustili. A bylo to famózní. S tímto výstupem by klidně mohli do některé z hudebních soutěží. Možná taky ke Krausovi, jak se píše v jednom z komentářů. I kdyby mne náhodou produkce tohoto pořadu v budoucnu pozvala, byl bych až druhý, protože v tomto pořadu již vystupoval náš bývalý žák Radek Šírl. Zpátky k Fandovi, den zakončil s kamarády vynikajícím gegem a tak se snad vše k dobrému obrátilo.
Končím psaní hluboko po půlnoci. Přeji všem příjemnou zábavu s ranní kávou a děkuji za ocenění mé chabé snahy. Musím se přiznat, že mou inspirací je spíše Šimek s Grosmanem než Jan Kraus. Jeho bratr Ivan však píše vynikající povídky. Zcela určitě je to moje krevní skupina. Všem vřele doporučuji knihy Ivana Krause. Až budete číst tyto řádky, my již zase budeme s vašimi dětmi při úklidu, na snídani, při lyžování, vyučování a tak dále.
Dobrou noc. Snad nám bude zítra přát počasí. Fotografie během dopoledne.
Úterý
Budíček v 7:30, ranní hygiena, úklid. Dnes už není mužstvo tak pružné jako včera. Ke snídani se vydáváme až kolem osmé. Po odchodu dětí na snídani probíhá hodnocení úklidu na pokojích. Marek rozdává samá sluníčka, to je známka velmi dobře uklizeného pokoje. Takže zatím pochvala, ale časem to určitě někdo nevydrží a ukáže se mráček nebo prasátko. Vzhled pokojů se taky mění v čase. Jak to u některých vypadalo před diskotékou, můžete vidět ve fotogalerii. Tam by si prasátka porochnila. V rámci ochrany osobních údajů nebudeme zveřejňovat uživatele těchto příbytků.
Čas nástupu na lyžování se oproti včerejšku moc nemění. O co pomaleji k snídani o to rychleji na lyže. A je se na co těšit. Venku opět sluníčko a teplota - 3 st. Na tuto dobu na začátku března parádní podmínky. Předpověď, ale straší deštěm, uvidíme. Až do deseti si užíváme prázdných sjezdovek a lyžování bez front. To se mění po této hodině, lyžařské školy s Holanďany dorazily i na kramolínskou stranu. Zrovna v tuto chvíli se můj Adam zasekl u turniketu. Najel, zařízení ho přečetlo, ale on zůstal stát. Pokusím se mu pomoci, postavím se za něj, signál se rozsvítí, ale on na mne nečeká, projede a já zůstanu za branou jako bulík. Teď budu muset aspoň pět minut čekat, než bude karta opět aktivní. On je v pohodě, ještě mi s díky zamává. Adam má dnes vůbec dobrý den, dvakrát se mu podaří zastavit vlek, protože se nějakým nedopatřením dostane do hluchého místa a vlekař jej musí převádět před sedačku. Prostě kdo umí, umí.
Dnešní den by se taky dal nazvat Den veverek. Červení při prvním příjezdu ke slalomu vidí veverku, jak běží po sjezdovce. Lyže neměla a proběhla jen dvě branky. Možná trénovala na zvířecí olympiádu a naši lyžaři ji narušili trénink. Byl to krásný černý exemplář. Žlutí a zelení zase viděli veverku z lanovky, skákala z větve na větev. To byla jiná sportovkyně, protože byla krásně hnědá. Vypadá to, že tady má veverčí reprezentace soustředění.
Během jízd občas někdo upadne, ale naši lyžaři zatím lítají k zemi šikovně. Jednomu z našich frekventantů se dokonce podařilo dostat mimo sjezdovky. Praktickým pokusem zjistil, že to po trávě nejezdí. I jeho stoupání na svah bylo groteskní, než se mu to podařilo, zase párkrát poznal zemskou přitažlivost.
K obědu se vracíme v 11:15. Další dobrý půlden lyžování je za námi.
Oběd - hrachová polévka, vepřové na paprice, kolínka
Po obědě jde několik dětí nakupovat do stánku u Stezky korunami stromů. Nutně potřebují pohledy a známky. Jsem rád, že v tomto digitálním světě ještě některé děti využívají psanou formu vzkazů. Je to roztomilé, potěší to a občas se dětem podaří napsat nějakou perlu. Znám to z vlastní zkušenosti. Můj dědeček s babičkou měli leta v kuchyni můj pohled, který jsem jim poslal z výletu do Velkých Losin, byl jsem ve třetí třídě. Pro nezasvěcené ve Velkých Losinách je nejstarší ruční papírna. Na pohled jsem napsal jednoduchou a krátkou větu: „Posílám pozdrav zlosyn Pavel". Dobírali si mě ještě několik let, skoro do mé dospělosti. Třeba budete mít štěstí a dostanete podobnou perličku. Jinak polední klid celkem bez větších excesů.
V 13:45 odcházíme zase lyžovat. Vítá nás drobné sněžení, které časem zesiluje, ale sníh zřejmě taje při dopadu na zem. Lyžařské brýle se tentokrát hodily. Asi díky horšímu počasí je na svazích minimum lyžařů a vleky zejí prázdnotou. I mé začátečnice umí jezdit samostatně na vleku. Za dva dny udělaly neuvěřitelný pokrok. Mimo sjezdovky Střecha, která je v areálu nejprudší, sjely úspěšně všechny ostatní. V 15:10 se scházíme u Yettiho. Je potřeba se trochu ohřát a osušit, všichni jsme řádně mokří. Zase zádrhel, koblížky nejsou. Paní u pokladny slibuje, že jich na zítřejší odpoledne objedná více. Vtip je v tom, že my zítra odpoledne půjdem plavat. Zastavíme se tam ráno. Takže musely stačit hranolky, párky a někdo se také dusil obyčejným chlebem. Každému podle jeho chuti.
Lyžování končíme po čtvrté hodině. Pokračujeme učením.
Večeře - buchtičky se šodo, výborné, skoro polovina strávníků si byla přidat.
Večerní zábava - diskotéka, probíhá právě teď. Skoro všichni se zapojili do tance. Úbor tanečníků je rozmanitý, od skvělých modelů od Versace až po oblíbený outfit - termoprádlo, psal jsem o něm včera. Mám trochu obavu, že v tom někteří budou zítra i plavat. Podobně jako v minulých letech i tentokrát je v plné permanenci bar a zejména otáčecí barové židličky. Ty lákají k posezení i konzumaci. Děti tady získávají další důležitou dovednost do života.
Rozmanitá foto najdete na stránkách po ránu. Nyní venku hustě sněží, snad to vydrží co nejdéle. Z diskosíně zní kankán, asi jsem se zrovna ocitl v nějakém francouzském alpském středisku.
Pondělí
Budíček v 7:30, ranní hygiena, úklid. Vzhledem k rychlosti vašich dětí odcházíme v 7:50 na snídani.
Kolem 8:15 vyrážíme lyžovat. Vítá nás sluníčko. Rozdělujeme permanentky a dresy. Skoro všichni se zvládli obout. Jenom jednou se vracíme do hotelu. Jedna ze slečen si vzala na lyžování apartní pletené rukavice s flitry, chtěla být za krásku. Někdy je děvčata důležitější funkčnost než krása, ale na to časem taky přijdete. Probíhá rychlá výměna a hurá na svahy.
Moje pesimistická předpověď se nenaplnila, po ránu jsou svahy slušně utažené a dá se dobře lyžovat. My začátečníci vyjíždíme na Jezerní sjezdovku, ostatní družstva brázdí severní svahy. Naše dvě úplné začátečnice Bára a Eliška sjíždí Jezerní sjezdovku za dopoledne čtyřikrát. Už se naučily ovládat pluh, odpoledne zapracujeme na obloucích a zítra se vydáme na svahy k Yettimu. Ostatní družstva si užívala severní svahy a lyžování bez front. To na Jezerní to občas bylo hustý. Holanďani zahustili svahy i vleky. O půl dvanácté se vracíme na oběd.
Oběd - zeleninová polévka, guláš s knedlíkem.
Nyní probíhá polední klid. No klid, to je asi odvážné slovo. Hoši v nejpočetnějším pokoji hrají na schovávanou. Jak se může šest borců, když jeden pyká, ukrýt v jednom pokoji s drobnou předsíňkou to nepochopíte. Když jsem tam vešel, jeden se zrovna soukal z kuchyňské linky a druhý byl ukrytý za linkou v prostoru asi 30x30. Vůbec nejlepší schovávačku měl ten třetí pod klasickým kuchyňským stolem, bylo na něj vidět ze všech stran… Odchod na lyže je mírně urychlen, děvčatům v prvním patře někdo řekl, že odcházíme na lyže a tak stojí připraveny na schodech 15 minut před plánovaným časem. Ani důkladný výslech neodhalil viníka této fámy. Ony holky říkaly...
Při odpoledním lyžování došlo k několika zajímavým příhodám. O první se postaral jeden lyžař z družstva červených. Když přijel poprvé k vleku, nemohl projet turniketem. Po důkladném dotazování se ukázalo, že dotyčný si během oběda vyměnil oblečení. Důvodem nebylo, že by chtěl zapůsobit na děvčata v družstvu, ale z praktických důvodů si vzal kombinézu. Ráno totiž dostal permanentku do kapsy, kterou má umístěnou na pravé straně. Turnikety však snímají zleva. Už jej nebavilo se pořád natáčet a tak zvolil nový outfit. Drobná chyba se do proměny vloudila, zapomněl si do kombinézy dát onu permanentku. Ale při vší smůle měl štěstí. Jezdí s paní učitelkou Hluchou a ta při své subtilní postavě dokázala i s tímto popletou projíždět turnikety. Měl opravdu velkou kliku, být v mém družstvu, asi by měl smolíka. S mojí rozložitou postavou by to určitě nešlo.
Odpoledne jezdí všechna družstva na kramolínské straně. I naši začátečníci přejeli z Jezerní na náročnější svahy. Družstva využívají různé atrakce, od loňského roku jich přibylo požehnaně. Oranžoví projíždí slalomy a velké vlny, postupně se k nim přidávají žlutí a červení. Markovi trochu spadlo sebevědomí, protože malá Valentýnka jezdí skoro tak dobře jako on, ne-li lépe. Prostě i on se dostává do let, kdy jej začnou překonávat naši malí lyžaři.
Velký problém nastává u Yettiho. Obsluha u stánku neví, co jsou to radioaktivní koblížky. Jak mohou zaměstnávat takové negramoty, to nechápu. Hlavně, že mají EET. Naštěstí situaci zachraňují v restauraci, kde vynášejí koblížky ze skladu, prostě tam čekaly jenom na nás. Po společném odpočinku odjíždíme k poslední jízdě. Do hotelu přicházíme kolem čtvrt na pět. Všichni v pohodě se slušným počtem kilometrů v nohách.
Následuje školní příprava.
Večeře - velmi dobré boloňské špagety.
Večerní program hry. Ukazuje se, že někteří z našich lyžařů mají dobré rodinné vedení, děti jsou nesmírně ohleduplné k životnímu prostředí. Jak jsem to poznal? V termoprádle chodí ke snídani, potom v něm lyžují, přiběhnou k obědu, odpoledne zase lyžují, učí se, večeří a i k večernímu programu dorazí v tomto univerzálním trikotu. Ještě jsem zatím nezjistil, zda v něm také nespí. To prošetřím zítra. Mám trochu obavu, že je z trikotu budou muset v pátek doma vyklepat. Večer hrajeme pár her. Děti se docela baví. Velmi překvapil Lukáš při hádání předmětů. Položil tři chytré otázky a hádanka byla vyřešena. Některým bulíkům to trvalo věčnost, ale i oni se to časem naučí.
Příprava na večerku. Ve 21:00 večerka. Zpravodajství dopisuji kolem jedenácté a vypadá to, že všude je klid a mír.
Dobrou noc.
Neděle
V autobuse se ukazuje, že se bude jednat o živou skupinu. Zatím všichni vesele žvatlají. Z psaní mne teď vyrušil Sebastian, kterému se podařilo vylít pití a rozbít si láhev. Skvěle to začíná, ještě nejsme ani u Dobříše a už první nehoda.
Přeji klidný nedělní oběd. Za chvíli zhltnu housku, kterou jsem dostal z domova. Dobrou chuť.
Další cesta probíhala v relativním klidu. Zastavujeme na osvědčeném místě v Budějovicích na benzince u Kauflandu, probíhá krátká hygienická zastávka. Během ní dostávám důležitou otázku týkající se televize v autobuse. Proč prý není spuštěna. Odpovídám, že jedeme lyžovat a pravidelné sledování televize není v plánu. My jedeme dvě hodiny autobusem do přírody za lyžováním a robátka už mají abstinenční příznaky, chybí jim televize. Jsem zvědavý, co budou dělat, až zjistí, že v hotelu televize nejsou??? Snad to přežijí.
U hotelu zastavujeme kolem půl třetí. Vykládáme zavazadla a lyže. Rozdělení do pokojů u děvčat bez problémů, u kluků to chvíli drhlo, ale nakonec jsme to zvládli. Stěhování do pokojů absolutně v pohodě. Jen jsem zíral. Mých chabých stařeckých sil nebylo tentokrát potřeba. To je snad poprvé za posledních patnáct let. Děti i rodiče mají v tomto ohledu ředitelskou pochvalu.
Kolem půl čtvrté odcházíme lyžovat. Chvilku nám trvá posbírání materiálu, ale zvládli jsme to. V našem snažení nám trochu brání rolbaři, kteří začali upravovat svahy. Přes jejich nevstřícnost uděláme dvě rozdělovací kola. Večer při kontrole se ukazuje, že na mne sáhla ruka geniality. Aniž bych nějak usilovně počítal první, druhé i třetí družstvo má po dvanácti členech. V tom čtvrtém zůstává 8 členů. Vracíme se do hotelu.
Od pěti probíhá v jídelně seznámení s průběhem kurzu a základní poučení o bezpečném lyžování. Zásadní otázkou vašich děti je termín konání diskotéky. Už jsem zase v němém úžasu. Ale nechť, diskotéky budou.
Večeře - rizoto
Po večeři běžím k pokladnám pro týdenní jízdenky. No vlastně neběžím, jako jsem to dělal v minulých letech, tentokrát využiji osvětlené sjezdovky na večerní lyžování a jedu po Jezerní. Bohužel první špatná zpráva dnešního podvečera, přesto, že je urolbováno, sníh je velmi měkký i teď večer. Druhá špatná zpráva mne čeká u pokladny, nebojte se, nezdražili, nebudete muset připlácet. Pokladní mi sděluje, že nás čeká zítra oranžová lavina, přijeli Holanďani. Určitě nejsem xenofobní, proti "chrochtalům" nic nemám, ale na Lipně při lyžařské sezóně je to skoro katastrofa. Oni neumí moc lyžovat a je jich jako kobylek. Vzrostou fronty u vleků a riziko při lyžování hodně stoupá. Opravdu moc šikovní lyžaři to nejsou.
Po návratu na chatu pokračuje večerní program. Nejprve umělecká tvorba štítků na dveře pokojů, potom dokončení poučení o bezpečnosti.
Ve čtvrt na devět odchod na pokoje, chvilka osobního volna a poté příprava na večerku. Pár hochů dostává výjimku ve sprchování, myli se přece včera doma… V devět hodin večerka. Běžný kolorit jako při jiných kurzech, chvíli to trvá, než je klid. Několik pokojů si stěžuje na ťukání, původce není odhalen, zřejmě hoteloví skřítci. Po chvilce pátrání se ukazuje, že skutečnost bude zřejmě mnohem prozaičtější. Na sociálkách je společně se světlem zapojen i ventilátor, a protože jejich údržba není zrovna dokonalá, tak při každém zapnutí ventilátory klepou. Napadá mne, ono se vlastně jedná o skřítky, jen jsou schováni v technickém zařízení.
Dobrou noc. Budíček je v 7:30.
Formát pro tisk