Jelikož jsem nečetla knihu, neměla jsem vůči hře žádné předsudky. Byla to komedie s lehkou známkou romantiky. Byla také zamotaná a samé tajemství. U hry nechyběl humor, tudíž jsme se hodně nasmáli. Herecké obsazení bylo správně rozpoložené a herci se na své role dokonale hodili. (Anežka Veselá)
Myslím si, že toto představení bylo velice zdařilé. Není nic, co bych chtěl představení vytknout, snad až na nepohodlné sezení v divadle. Zdá se mi, že herečku Marii Doležalovou vybrali opravdu dobře pro ztvárnění Evy, stejně tak se do postavy Eliščiny tetičky hodila herečka Martina Randová. Představení doprovázelo i několik hudebních vystoupení, která byla také velice vydařená. Z představení jsem měl také lepší dojem právě díky hercům, neboť herce, kteří vystupovali v tomto představení, znám já z jiných filmů, ale hlavně seriálů. Jinak celkově bych představení zařadil ke zdařilejším. (Jakub Svatoň)
Divadlo bylo vtipné jak v první tak v druhé půlce. Většinou ta druhá polovina není moc vtipná, ale tentokrát se povedla. Evu, kterou ztvárnila Marie Doležalová, zahrála herečka na 100%. Ať už byla smutná nebo veselá chvilka, pokaždé se musel člověk smát. Opravdu na toto divadlo vzpomínám s radostí. A klidně bych na něj šla znovu. Vybírejte více takových divadel. (Nora Chihadová)
Musím říci, že jsem byl tímto představením zcela ohromen a moc se mi líbilo. Zvláště se mi líbilo obsazení. Byl jsem rád, že v roli tety Pa alternovala ředitelka divadla Eliška Balzerová. Hrála výborně, a troufám si říci, že je to jedna z nejlepších hereček dnešní doby, ale všichni herci ve hře byli skvělí. Moc mě překvapilo herecké vystoupení Marie Doleželové, jež hrála Evu. Musím uznat, že tohle představení nebylo úplně na přemýšlení, ale na oddech bylo ideální.
Před představením sice nastal malý problém ve formě nefunkčního zvukového pultu, ale mně to ani nevadilo, jelikož sama paní Balzerová přišla na jeviště, omluvila se za potíže a k omluvě přidala ještě pár velice zajímavých informací o autorce a o hře. Věřím, že někomu mohlo asi půlhodinové zdržení před představením vadit, ale nám už se taky něco podobného stalo.
Představení bylo proloženo velice krásnými písněmi. Obzvlášť se mi také líbil efekt cestování, kdy postava stála na místě a zakopávala nohama jako při tělesné výchově.
Scéna byla velice krásně rozvržena a kulisy byly velice důmyslně udělané. Toto představení bylo jedno z nejlepších, které jsem s Klubem mladého diváka viděl a věřím, že nejsem jediný. (Filip Hecl)