Zdroj: https://archiv.zsrudna.cz/index.php?a=skolni-jidelna/staroceske-vanoce • Vydáno: 15.12.2015 15:29 • Autor: Ivana Králová
Několik dnů před Vánocemi se napekl chléb a vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. Štědrovečerní večeře se připravovala od rána a skládala se z několika chodů: hrachová nebo čočková polévka, kuba, (kroupy s houbami a česnekem), pukance s mákem a medem, hubník (nákyp s houbami).
Ryba na stole většinou chyběla, protože v 16. a 17. století patřila mezi postní jídla. Kapr se stal tradičním vánočním jídlem teprve v 19. století. Zárukou hojnosti v příštím roce byl velký dostatek jídla na štědrovečerní tabuli. Přebytek se pak dával dobytku, kořenům stromů v zahradě a studni – aby dávali nadále vodu a obživu.
Lidé se od rána postili, aby večer uviděli “zlaté prasátko”. S první hvězdou, která vyšla na nebi, si rodina sedla k slavnostně prostřenému stolu s bílým ubrusem. Večeře se zahajovala společnou modlitbou a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl i co vzal. Jako první chod se podával hrách, protože klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Nejdříve hospodyně odebrala z mísy hrachu po lžíci pro každé z domácích zvířat, potom si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Jako další chody následovaly: polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se odkládaly na jeden talíř a po večeři se zakopávaly pod ovocné stromy, aby příští rok byla zase úroda. Jako sladká tečka štědrovečerní večeře se servírovala vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, pivo, víno či pálenka pro dobré trávení.
Pak zazvonil zvoneček a hospodář přinesl do místnosti stromeček ozdobený ořechy, perníčky, jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, řetězy a svíčkami, který přes den tajně ustrojil. Potom se svíčky zapálily a všichni zpívali koledy, které se u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil. Někde se stavěly místo stromečku jesle.
základem tohoto prapůvodního receptu jsou ječné kroupy a houba zvaná stroček trubkovitý, která dává vzniklému jídlu velmi tmavou barvu. V dnešní době tuto chutnou, ale málo známou a sbíranou houbu v drtivé většině nahrazují známější druhy, zejména hříbky. zato ječné kroupy se při přípravě houbového kuby nadále používají, a to nejen pro svoji znamenitou chuť, kterou si můžeme vychutnat například i v zabíjačkových jelítkách. Ječmen, ze kterého kroupy vznikají broušením obalových vrstev, je bohatým zdrojem minerálních látek a dodává tělu energii, sílu a odolnost. Ne nadarmo býval ječmen každodenní složkou jídelníčku antických gladiátorů … specifikem původního receptu houbového kuby je i používání domácího vepřového sádla, které sice není z dnešního pohledu považováno za zdraví prospěšnou potravinu. Nicméně hotovému jídlu dodává jedinečnou chuť.
Ingredience:
400 g čerstvých nebo 50 g sušených hub, 500 g krupek, 2 lžíce sádla, 2-3 cibule, sůl, 2-3 stroužky česneku, trocha sádla na pokropení pokrmu a vymaštění pekáče.
Postup:
krupky s drceným česnekem, solí a sádlem uvaříme doměkka. Zvlášť uvaříme čerstvé či suché houby. Do vymaštěného pekáče klademe střídavě vrstvu uvařených krupek a vrstvu vařených hub. Poslední vrstva musí být vařené krupky. Povrch pokropíme rozpuštěným sádlem a asi 25 minut pečeme.
VÝCHODOČESKÝ KUBA
Uvařené kroupy se smíchají se sušenými (namočenými a posléze uvařenými) houbami, přidají se čerstvé škvarky, drcený česnek, sůl, pepř, kmín a majoránka. Může se domastit sádlem. Směs se dá zapéct do sádlem vymaštěného pekáče.
RÝŽOVÝ KUBA:
kuba se připravuje také v několika obměnách. nejznámější je rýžový kuba. Jak název napovídá, místo krup se při přípravě používá rýže a sádlo bývá nahrazováno rostlinným nebo i olivovým olejem. nemáte-li důvěru ke kroupám, pak vám tato rýžová varianta bude určitě chutnat, a to nejen při svátečním obědu na Štědrý den.
_______________________________________________________________________________________________________
Již někteří keltové byli vegetariány. Některé historické prameny uvádí, že keltský vegetarián Jakub z nasbíraných hub a krup sobě jídlo připravil a tím se do historie zapsal.
Další z pověstí praví, že houbový kuba dostal svoje jméno podle toho, že pokrm je tmavý až černý. Svou barvu získává použitím hub, kterým se lidově říká Kuba, Kubíček. Jedná se o Stroček trubkovitý, vyznačující se nezaměnitelnou kořennou chutí a vůní, roustoucí v pohorský oblastech a především dubový lesích. Za vlhka je téměř černý, za sucha pak šedý, nelze ho zaměnit s žádnou jinou houbou a také výhodou je, že není nikdy červavý.
Do kuby můžete pochopitelně přidat například hřiby či křemenáče, ale kuba bez Stročku, je jako svíčková bez šesti.
Kubu nemusíte připravovat jen o Vánocích, právě naopak, kroupy jsou totiž dobrým bojovníkem proti rakovině i vysokému cholesterolu, a navíc jsou velmi výživné.
Převzato: http://www.babinet.cz/clanek-3090-tradice-ceskych-vanoc-staroceske-vanoce-5-dil.html, http://www.svet-potravin.cz/search.aspx?q=houbov%C3%BD+kuba a http://www.mlsanicko.cz/houbovy-kuba/