Podzimní tábor je za námi, letos byl trochu náročnější než loni, ale o tom níže. Jako každý večer páteční, po příjezdu hrály se hry na zahradě. Později se už setmělo, a tak zbytek dne děti prožily při hrách v klubovně. Protože se první večer stejně nikomu dlouho nechce spát, nasadili jsme programovou novinku ve formě kina. Pouštěl se Shrek třetí.V sobotu dopoledne proběhlo rozdělení do družstev. Každá skupina si pak vymyslela názvy, takže mezi sebou soupeřila družstva Duchové, Žabinec, Strašidla a Železňáci. Pak jsme se vydali na hřiště do Železné, kde se sehrál velký turnaj Železňákův ball. Hrálo se po družstvech, děti, které nehrály turnaj, samozřejmě využily dětské hřiště. To by nám jinak neodpustily. Po poledním klidu neklidu se šlo do velkého lesa. Za zmínku stojí mimo jiných her Železňákův kvízáček, kdy se šlo po fáborcích a plnily úkoly nebo cesta poslepu podle provázku. Večer patřil hrám v klubovně. Děti se také dozvěděly výsledky uplynulého dne a po velkém mytí bylo připraveno další kino, kde v hlasování vyhrály Příšerky s.r.o.
Ze soboty na neděli se měnil čas, a proto si vedoucí neužili hodinku spánku navíc, i když děti vstávaly o něco déle než ráno první. Nedělní dopoledne jsme opět strávili na hřišti, protože byl třeba dohrát Železňákův ball, ve kterém vyhrálo družstvo Žabinec. Po turnaji proběhla další velká soutěž, Železňákova překážka, což byla překážková dráha na čas. Nebylo to nic jednoduchého, trasa byla opravdu náročná. Odpoledne proběhl pokus o pouštění draků. Na to, že vítr téměř nefoukal, většina draků přeci jen létala. Ovšem jen tak dlouho, jak dlouho s ním dítě dokázalo běžet. Večer se uskutečnil táborák s opékáním buřtíků.
Hra Poklad pevnosti Železňák nebyla jen o sbírání bodů za hry. Každé
družstvo získávalo platidla Železňáky, za které si podle aktuálního kurzu mohlo každé družstvo nakupovat indicie, tedy nápovědu. Pro každé družstvo byly jiné indicie v jiné barvě. Kurz pro indicie se měnil občas doslova každou chvíli. Než si někdo například došel do pokoje a vrátil se zpět, kurz Železňáků výrazně stoupl nebo klesl. Inu, jako v reálu dnešních dnů. Úkolem družstev pak bylo složit dohromady tajenku a slovo, které bylo třeba pro získání klíče k pokladu od ducha pevnosti Železňák. Pondělí bylo pestré. Dopoledne jsme si zahráli pár her v klubovně a pak se vyrazilo na celodenní výlet do Berouna. Nejdříve cesta vedla k medvědáriu s Kubou, Vojtou a Matějem, kteří zrovna byli venku, ale děti stejně více zajímalo dětské hřiště. Pak se šlo do aquaparku. Večer, už opět v pevnosti Železňák, si děti připravily své dary pro ducha, který čekal v odlehlém koutě zahrady spoře osvícen svíčkami. Každé družstvo získalo od ducha pevnosti klíč k pokladu. Klíč ale nebyl klíč, klíčem k pokladu byly nůžky. Děti samozřejmě čekaly, že ducha bude dělat někdo z vedoucích, což se nestalo. Takového ducha neznaly. Na závěr dne jsme shlédli mini ohňostroj díky Tomášovi V.
Po úterní snídani proběhlo náročné balení a úklid horního patra. Venku pršelo a z tohoto důvodu se hráli hry jen v klubovně. Déšť změnil i umístění pokladu, hledání se uskutečnilo přímo útrobách pevnosti Železňák.
A v čem byl tábor náročnější? Náročnější byl jen pro vedoucí a na přípravu, děti pozadí problémů samozřejmě nepoznaly. Především poslední dny odpadlo více jak 20% dětí. Několikrát jsem tak upravoval rozpis ubytování, protože jsem původně kvůli velkému zájmu musel přesouvat i postele, abychom se vešli. S velkou proměnou dětí souvisí i další provozní starosti. Ještě horší situace je, když odpadli dva vedoucí a nepodařilo se sehnat náhradu. Ne, že by se to nedalo zvládnout, ale ve více lidech je to lepší pohoda a nemusí se jet zbytečně na doraz. A aby toho nebylo málo, jak jsem se později dozvěděl, vyhořel jistič, který spínal bojler a některá topení. Naštěstí správce přijel vše opravit za pět minut dvanáct. Nuže, vedoucí po příjezdu domů možná znaveni spí dodnes, ale dětem se doufáme, líbilo. Tábora se nakonec účastnilo 30 dětí, nejmladším byly 4 roky.