Výlet do Karlových Varů

Ráno v 8 hodin jsme se všichni nalodili do autobusu, který řídil pan David. Tento řidič si od nás vysloužil jedničku alespoň dvakrát podtrženou, jízda s ním byla pohodová, ve všem nám vyšel maximálně vstříc.  Na cestě do Varů jsme měli zastávku na čerpací stanici, kde jsme si mohli odskočit na toalety a utratit nějaké ty korunky za svačinku. Po dvaceti minutách jsme pokračovali dál. Jeli jsme přes různá městečka a vesnice, nejvíce nás, jako správné ruštinoznalce :-), zaujala obec  Petrohrad  ("Název obce se odvozuje od jména Petra z Janovic, který byl majitelem zdejšího panství v letech 1358 - 1371 a který je považován za zakladatele zdejšího hradu Petrohradu", zdroj Wikipedie). Do města se zajímavou minulostí i současností, o které jsme se dozvěděli díky naší průvodkyni Olze, jsme dorazili chviku po desáté hodině. I na průvodkyni jsme měli štěstí, byla to milá ženština,  která nám poskytla výklad ve svém rodném jazyce - ruštině. Provedla nás kolonádou, viděli jsme (někteří i poctivě ochutnávali) všech 13 léčivých pramenů. Pomalu jsme tak šli od budovy, kde se každoročně koná filmový festival, přes Dvořákovy sady (nachází se zde bronzová socha Antonína Dvořáka) až ke Grandhotelu Pupp. Po společné prohlídce jsme měli zhruba hodinku a čtvrt na rozchod. Tento čas si každý užíval po svém. Někteří se nadále kochali opravdu skvostnou architekturou Karlových Varů, někdo si skočil na obídek a někteří objevili kouzlo chutě trdelníku se zmrzlinou - prý výbornou! :-) Nikdo z dětí ani dozoru se neztratil a všichni bez výjimky dorazili včas na smluvené místo. Pak už jsme opět společně vyrazili k autobusu, který nás popovezl na další zajímavé místo - Sklárnu MOSER. Zde jsme měli  možnost naživo vidět práci sklářů, která je určitě moc hezká, ale hodně fyzicky náročná - už jenom to horko. Připadali jsme si tak trochu jako v pekle, a to jsme se pohybovali v dostatečné vzdálenosti od pecí. (Zajímavost :-) - asi je to jediné zaměstnání, kde zaměstnanci mohou pít pivo). Hotové produkty - skvosty jsme si mohli prohlédnout v prodejně, ke koupi se však nikdo neodvážil, potřebovali bychom odmazat nějaké ty nuly  :-(

Tak a výlet je u konce, povinně si skočíme na toalety na parkovišti, pak rovnou do autobusu, popřejeme ještě jednou panu řidiči šťastnou cestu a hurá domů!

Historie sklárny a křišťálu Moser

"Historie sklárny Moser je spojena se jménem jedné z nejvýraznějších postav historie sklářské výroby, Ludwigem Moserem (1833 - 1916). Nejprve si otevřel vlastní obchod a ryteckou dílnu v centru Karlových Varů, již v roce 1893 však rozjíždí provoz ve vlastní sklářské huti, která úspěšně funguje dodnes. Během této krátké doby získal pověst nejprestižnějšího výrobce křišťálu v Rakousko-Uherské monarchii. Tituly dvorních dodavatelů císaře Františka Josefa I. (1873), perského šáha Musaffereddina (1901) a anglického krále Eduarda VII. (1908) tuto pověst dále umocňovaly a vyvolaly zájem dalších státníků a panovníků. Již v roce 1922 je sklárna Moser největším výrobcem luxusního nápojového a dekorativního skla v Československu. Úspěch Ludwiga Mosera, jehož odkaz je dále rozvíjen, spočívá ve výrobě ekologicky čistého bezolovnatého křišťálu, jedinečném barevném spektru, vynikajícím designu od nejprestižnějších výtvarníků a v dokonalém ručním zpracování všech křišťálových výrobků. Pro rozvoj této tradice sklárna Moser spolupracuje s nejnadanějšími výtvarníky, skláři, brusiči a rytci, jejichž umění pomáhá vytvářet mistrovská díla ve svém oboru. Po celou dobu existence sklárny se její výrobky prezentují na nejvýznamnějších světových výstavách, kde získávají mimořádná ocenění. Výjimečná umělecká díla vyžadují vybranou mezinárodní prodejní síť. První značková prodejna Moser byla otevřena v centru Prahy již v roce 1925. Od té doby se tuzemský prodej rozšířil do dalších 3 značkových prodejen a prostřednictvím exkluzivních zástupců je značka úspěšně prezentována i ve světě. V současné době je sklárna akciovou společností s výhradně českým kapitálem a přibližně 320 zaměstnanci."  ... zdroj: oficiální stránky Moser